Praha - Strany zastoupené v Parlamentu jsou většinou připraveny jednat o změnách v ústavě, které by nově definovaly pravomoci prezidenta týkající se jmenování předsedy vlády.
S návrhem na podobnou úpravu chce do dvou týdnů přijít TOP 09. "Osobně s tím nemám problém. V ČSSD o tom ale ještě musíme vést vnitřní debatu," sdělil předseda nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka. K diskusi jsou připraveni také komunisté či liberální demokraté.
Předseda ústavně právního výboru sněmovny Stanislav Polčák (TOP 09) na konferenci o ústavě v budově dolní komory Parlamentu novinářům řekl, že by úprava ústavy mohla vycházet z takzvaného německého modelu.
V něm má prezident právo první volby premiéra. Pokud pokus o sestavení vlády selže, druhou a třetí možnost by měla sněmovna. Podle Polčáka by měly případné změny ústavy platit už pro současného prezidenta Miloše Zemana.
Možnost přiblížit českou ústavu Berlínu zmínil nedávno v tisku i Sobotka, který by se jí prý vůbec nebránil. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc byl k návrhu TOP 09 odmítavý, zdůraznil však, že o něm ještě členové strany podrobně nediskutovali.
"Jsem zásadně proti tomu, abychom přijímali retroaktivní ustanovení, abychom (s upravenou ústavou) vstupovali do tohoto prezidentského období," sdělil Tejc. Změny by se podle něj neměly připravovat účelově a měly by platit až od příštího prezidentského období.
K zavedení německého modelu se staví zdrženlivě Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "To je těžké, protože německý model je založen na předpokladu, že je slabý prezident a ten prezident je slabý, protože je nepřímo volený," řekl novinářům.
Podle něj není příliš pravděpodobné, že by Česko nyní opět rušilo nedávno zavedenou přímou volbu hlavy státu. Zavedení německé cesty by tak podle něj bylo pouze částečné a je otázkou, zda by fungovalo podobně jako u západních sousedů České republiky.
ODS vyčkává
ODS chce počkat na to, jak se prezident zachová po hlasování o důvěře pro úřednickou vládu. Šéf poslaneckého klubu Marek Benda očekává, že kabinet premiéra Jiřího Rusnoka důvěru poslanců nezíská.
"Pokud by (prezidentovo chování) vybočovalo z ústavních zvyklostí, jsme připraveni o změně ústavy vést debatu," uvedl Benda. ODS prý i do koaliční smlouvy navrhovala právě přechod na německý systém.
"Jsme připraveni k diskusi. Kdyby TOP 09 v roce 2010 neblokovala vznik parlamentní komise pro ústavu, tak nemusela psát účelové návrhy," vyjádřil se předseda komunistů Vojtěch Filip.
Předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek soudí, že nynější politická reprezentace má tendenci měnit ústavu vždy, když znění neodpovídá jejím představám a cílům. "To považuji nejen za nemístné, ale i za nebezpečné," uvedl.
LIDEM: čas na změnu ústavy nazrál
"Již delší dobu se mluví o revizi ústavy, čas na ni zjevně nazrál. Musí ale proběhnout široká odborná a politická diskuse. Ústava není návod na použití myčky na nádobí, ale základní zákon státu," napsala předsedkyně LIDEM Karolína Peake.
Pro zahájení diskuse je také místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Ale jako ústavní 'blitzkrieg' (blesková válka) těžko. Spíš až po volbách, bez hysterie," dodal.
Debata o prezidentských pravomocích daných ústavou se naplno rozhořela poté, co první přímo volený prezident Zeman pověřil ekonoma Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády přesto, že dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM deklarovala sněmovní většinu pro pokračování svého kabinetu.
Koaliční vláda chtěla do svého čela místopředsedkyni ODS a předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou, která měla vystřídat tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Zeman sestavením vlády sice pověřil Rusnoka, nechal se ale slyšet, že případný druhý pokus o sestavení kabinetu by mohl nechat Němcové.
