reklama
 
 

"Stojím proti vlasti, které jsem obětoval vše." Chartista odškodné za útlak nedostane, rozhodl soud

31. 5. 2018 12:22
Městský soud v Praze potvrdil předchozí verdikt, podle nějž je nárok Petra Hanzlíka promlčený.

Praha - Signatář Charty 77 Petr Hanzlík nedostane náhradu škody, která mu podle něj vznikla v souvislosti s akcí Asanace komunistické Státní bezpečnosti (StB). Jeho odvolání ve čtvrtek zamítl Městský soud v Praze. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7, podle kterého je nárok promlčený. Čtvrteční rozhodnutí je pravomocné. Hanzlíkův právník Michael Hrnčíř novinářům řekl, že zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vedle toho, že byl nárok promlčen, se Hanzlík navíc podle soudu domáhal odškodnění na základě špatného zákona. "Žalobce žádá odškodnění zločinů komunismu, ale k tomu sloužily jiné zákony, které byly za tímto účelem přijaty," upozornila soudkyně městského soudu Ivana Kotrčová. Hanzlík však požadoval náhradu škody za nezákonný úřední postup, žaloval ministerstvo vnitra. "Žalobce se takto svého nároku domáhat nemůže,"doplnila soudkyně.

Hanzlík v žalobě poukazoval na to, že ho StB v roce 1982 donutila vystěhovat se s rodinou do Rakouska. Kvůli tomu přišel o dům, který prý musel prodat pod cenou, a také o vyšší důchod plynoucí z jeho někdejšího výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara.

Za dům požadoval Hanzlík téměř 12 milionů korun, kvůli ušlému důchodu žádal přes 700 000 korun. Chtěl také, aby mu stát v budoucnu jednou do roka doplatil průměrný důchod v České republice. Nyní pobírá okolo 3500 korun měsíčně, řekl.

Podle soudu ale stát nemůže za to, že Hanzlík prodal dům pod cenou. Mezi vznikem škody a činností státu tak podle Kotrčové neexistuje příčinná souvislost. Vyššího důchodu se zase muž měl domáhat jinak, například ve správním řízení.

Obvodní soud pro Prahu 7 loni v létě uvedl, že promlčecí lhůta začala v roce 1982, kdy byl Hanzlík vystěhován, a skončila po deseti letech. Soudkyně Iva Kaňáková tehdy uznala, že by se Hanzlík nároku nemohl domoci před rokem 1989, i tak ale podle ní promlčení nastalo nejpozději koncem roku 1999.

Případem se obvodní soud zabýval opakovaně. V prvním případě rozhodl, že byl případ promlčen, tehdy ale jako počátek lhůty určil leden 2004, a promlčecí lhůtu jako tříletou. V lednu 2004 byl totiž v trestní kauze související s chartistou odsouzen Jan Puklický, jenž šéfoval komunistické tajné policii v Brně. Lhůta tak podle tehdejšího názoru soudkyně skončila v lednu 2007, Hanzlík žalobu i tak podal o několik měsíců později, až v listopadu. Rozsudek tehdy pražský městský soud zrušil.

Právě na rozdílné stanovení lhůt si Hanzlík stěžoval v odvolání. Soud ho prý nijak neupozornil, že hodlá lhůtu stanovit jinak, nemohl tak předložit potřebné důkazy a argumenty. Podle Hrnčíře je navíc promlčení nároku v rozporu s dobrými mravy, přijde mu navíc zvláštní, že soud o promlčení rozhodl až po deseti letech od podání žaloby.

Hanzlík v minulosti jako svědek v Puklického případu vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu jakožto signatáři Charty 77 Státní bezpečnost nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii. Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze školy, tlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990. "Jen bych chtěl říct, jak je to paradoxní, že stojím proti mé vlasti, které jsem obětoval všechno," řekl ve čtvrtek soudu.

autor: ČTK | 31. 5. 2018 12:22

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama