Proti výstavbě asi šedesáti kilometrů dálnice A5 od Vídně ke státní hranici s Českem se staví na deset tamních ekologických a občanských sdružení.
Ty považují za mnohem důležitější - než samotnou stavbu dálnice - prosazení výstavby obchvatů měst na trase.
"Tyto komunikace by se měly budovat jako kvalitní silnice I. třídy, ne jako dálnice," uvedli ve svém komuniké, které má redakce deníku Aktuálně.cz k dispozici, zástupci rakouských občanských sdružení. Obchvaty požadují vybudovat kolem Drasenhofenu, Poysdorfu, Erdbergu nebo Kollnbrunnu.
Žaloba k Nejvyššímu soudu
Kvůli rakouské trase dálnice už dokonce padla žaloba k Nejvyššímu soudu ve Vídni.
Ze znění žaloby vyplývá, že úřady předložily jiná data o dopadech na životní prostředí, než jaká původně stála v prognóze. "Jde o čísla dopravní vytíženosti dálnice," uvedl pro Aktuálně.cz Christian Schrefel z občanského sdružení Rosa Igel.
Soud zatím nerozhodl.
Na rakouské straně hranic jde o stavbu asi šedesáti kilometrů dálnice; součástí komunikace má být i tunel a několik nových mostů. Náklady na její výstavbu převyšují pět set milionů eur.
Společnost Asfinag, která výstavbu dálnic a rychlostních komunikací v Rakousku zajišťuje, už před měsícem oznámila, že letos začne stavět dálnici z Vídně do Česka, ale zatím ji nedokončí až k hranicím.
Stavba dálnice má zatím skončit asi dvacet kilometrů od hranic.
Zbývající úsek se má dostavět poté, co se na české straně hranice definitivně rozhodne, kudy povede napojení na A5. Ta by měla být dokončena v roce 2009.
Společně pro i proti
Na moravské straně hranice totiž občanská sdružení a starostové nechtějí schválenou trasu rychlostní silnice R52 do Pohořelic přes Pálavu do Mikulova a prosazují, aby se využila stávající dálnice D2 do Břeclavi a plánovaný obchvat města.
Odpůrci trasy R52 do Mikulova už podali žalobu na ministerstvo životního prostředí. Podle nich se při posuzování "mikulovské" trasy nepostupovalo v souladu se zákonem.
Ministr dopravy Milan Šimonovský nicméně uvedl, že protesty už nic nezmění a R52 do Mikulova se začne stavět v příštím roce.
Podobně výstavbu dálnice na rakouské straně potvrdil tamní ministr dopravy Hubert Torbách. Oba ministři se už navíc dohodli na vytvoření společné komise, která bude stavbu a propojení obou silnic koordinovat.
K dohodě o společném postupu ale dospěli také odpůrci výstavby dálnice A5 a rychlostní komunikace R52. Dvaadvacet občanských a ekologických sdružení sepsalo memorandum. "Chceme zabránit plýtvání penězi a poškození přírody," uvedli zástupci sdružení.
Nejhůře ze sousedů
Česko a Slovensko jsou jedinými zeměmi, do kterých nevede z Rakouska dálnice. Dálnice z Vídně ke slovenským hranicím se však už staví a bude hotova za dva roky.
Na Slovensku se také rychleji než v Česku podařilo vybudovat dálniční spojení k rakouským hranicím.
Ještě pozdější termín než u dálnice na Moravě má dokončení dálnice D3 z Prahy přes České Budějovice k rakouským hranicím. Tam se plánuje dokončení na rok 2020. Z dálnice, která se chystá už od roku 1939, je dosud hotový jen obchvat Tábora a několik kilometrů severně nad městem.
