Praha - Majetkové vyrovnání státu s církvemi se pravděpodobně bude týkat i některých uměleckých děl, která jsou ve státních sbírkách.

Přestože církve příliš nechtějí oficiálně o svých nárocích mluvit, je zřejmé, že například Národní galerie v Praze (NG) by se mohly restituce znovu dotknout.

Vedení galerie ale věří, že i restituovaná díla by mohla v jejích expozicích zůstat. "Žádné žádosti o vydání uměleckých děl zatím neevidujeme," řekla v pátek mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková.

Jedněmi z mála, kdo o svých případných požadavcích na stát již dříve otevřeně mluvili, jsou cisterciáci z Vyššího Brodu. Uvedli, že budou chtít stěžejní dílo Mistra vyšebrodského oltáře, tedy devět deskových maleb z poloviny 14. století.

Uvažují, že by dílo nechali NG jako dlouhodobou zápůjčku - chtějí ale, aby stát uznal, že patří jim. "Zatím to není na pořadu dne, nyní musíme vyřešit lesy a pozemky," řekl představený kláštera.

"Národní galerie bedlivě sleduje dění kolem církevních restitucí a jakmile bude známa jejich finální podoba, bude připravena," sdělil ředitel NG Vladimír Rösel. "Církevní restituce se mohou týkat nemovitého i movitého majetku, který spravuje Národní galerie, a my uděláme vše, co je v našich silách a možnostech pro to, aby expozice pro návštěvníky Národní galerie zůstaly úplné jako dosud," dodal.

I v současné době je ve stálých expozicích řada děl, která nepatří státu, ale NG je vystavuje. "Vlastnický titul není rozhodující pro vystavení díla," říká ředitel NG.

Vztahy s římskokatolickou církví jsou podle dřívějších vyjádření vedení NG dlouhodobě velmi vstřícné. Galerie tedy předpokládá, že by se s církví mohla dohodnout na zápůjčce i případných děl vydaných v restituci.

Přesto ale uvažuje i možnosti, že by požádala stát, aby nejvýznamnější díla vykoupil zpět. Restituce by se v případě NG mohly týkat především Sbírky starého umění.

Pro to, že by se zástupci církví rozhodli díla ponechat jako dlouhodobé zápůjčky ve stálých expozicích, svědčí i fakt, že mnohá z teoreticky vydávaných děl jsou památkami, na jejichž majitele se vztahuje památkový zákon, a za špatnou péči o daná díla hrozí sankce. Vzácné středověké obrazy nebo rukopisy třeba musí být uloženy v klimatizovaných prostorách se stálou teplotou a vlhkostí.

Při restitucích v 90. letech stát vykoupil mnoho artefaktů, které se vracely - pro NG například za 100 milionů kolekci obrazů Františka Kupky. Tehdy se vracely i knihovní fondy, ale například od premonstrátů v Teplé stát rukopisy a další vzácné exponáty v letech 2006 až 2008 pro Národní knihovnu za 60 milionů vykoupil zpět.

Restituce se budou asi týkat i Národního památkového ústavu (NPÚ), není ale zřejmé, zda se požadavky dotknou i sbírek. Brněnské biskupství asi požádá o chrám na Zelené hoře, památku UNESCO, o níž opakovaně usilovalo. NPÚ by ho musel vydat, protože výjimku ze zákona má jen pražská katedrála sv. Víta.