Brno - Stát dostal další důrazné varování před najímáním drahých externích právních kanceláří. To je přitom u ministerstev obvyklou věcí a utrácí se tak stamiliony z veřejných rozpočtů.

Ministerstvo financí u Ústavního soudu prohrálo spor, ve kterém chtělo vysoudit zaplacení soudních výloh pro právníka, kterého si najalo v obyčejném sporu o devět milionů korun.

Podle soudů nemá ministerstvo na úhradu služeb právníka nárok - i když spor vyhrálo.

Jsme diskriminování

Ministerstvo financí poslalo stížnost k Ústavnímu soudu s tím, že bylo diskriminováno. A to, že má vlastní právní odbor, který mohl ministerstvo ve sporu zastupovat, není podle zástupců resortu nijak podstatné.

Ústavní soudci ale stížnost ministerstva odmítli jako zjevně neopodstatněnou. Podle senátu vedeného předsedou Vojenem Güttlerem má stát dostatek svých právníků na zastupování při soudních sporech.

"Tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž byl advokát, a pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených," rozhodli soudci.

Podle soudců neobstojí ani argument, že se rozhodovalo o věci, která není v kompetenci právníků ministerstva. Podle ústavních soudců má totiž využití drahých externích kanceláří opodstatnění jenom ve výjimečných případech.

"Je potřeba zvažovat, zda jde o spor obtížný a dlouhotrvající, kde k efektivní obraně a k úspěšnému výsledku sporu pro organizační složku státu - a ve svém důsledku i pro Českou republiku (a tedy i pro všechny občany tohoto státu) je třeba, aby Česká republika byla zastupována zkušenými a úzce odborně zaměřenými advokáty," uvedli soudci.

Jde mu o úspěch státu?

Podle ústavních soudců by ale i tak má stát ve sporech najatý právník zastupovat jenom v krajním případě.

"Otázkou je také to, do jaké míry možno očekávat při zastoupení advokátem míru ztotožnění se se zájmy státu a tomu přiměřené účinné hájení zájmů státu tímto soukromým subjektem," uvedli soudci.

Ústavní soudci nejsou první, kdo rozhodl, že stát nedostane peníze za externí právníky.

Nejvyšší správní soud v procesu s Dělnickou stranou rozhodl, že nezaplatí honorář za Tomáše Sokola, kterého si vláda najala.

"Toto není tak exotická agenda, že by si vláda musela najímat specialistu. My jsme na úřady přísní. Toto se musí zaplatit z daní, nedá se nic dělat," uvedl předseda Nejvyššího správního soudu a zároveň člen senátu, který rozhodoval o osudu Dělnické strany, Josef Baxa.

Úřady najímají externí právníky stále.

Například Ministerstvo školství, které vlastní legislativní sekci s dvěma právními odbory s celkem 16 právníky, si k zajištění tendrů najímá externí firmy. Kolik právníkům úřad zaplatí, odmítli jeho zástupci říci.

Ministerstvo spravedlnosti zase vypsalo nový tendr na poskytování právních rad na další čtyři roky. A v něm zvítězila stejná kancelář, která úřadu radila už předtím - tedy tým exministra Němce.