Jedná se o další podezření v otázce vzájemného vyplácení důchodů, které vzniklo po rozdělení Československa a podle kterého čeští občané, kteří pracovali před rozdělením federace pro slovenské podniky, dnes dostávají nižší důchody ze Slovenska.
Znevýhodňováni jsou podle nové zprávy veřejného ochránce práv Otakara Motejla lidé, kterým vznikl nárok na důchod posílaný ze Slovenska až po vstupu Česka do Evropské unie.
Stejná pravidla neplatí
Na rozdíl od důchodců, kteří začali pobírat slovenské penze před vstupem země do Unie a Česko jim důchody doplatilo, totiž tito lidé už na podobné dorovnání nemají nárok.
Na kancelář veřejného ochránce práv se obrátily bývalé pracovnice Československých drah, které od začátku ledna 1992 pracovaly u Českých drah. A přesto, že pracovaly v Česku, sídlo části podniku, pod který patřily, bylo na Slovensku.
Proto jim byl (podle smlouvy mezi Českem a Slovenskem) přiznán po 1.5. 2004 o několik tisíc korun nižší slovenský důchod. Bývalé pracovnice Českých drah požádaly Ministerstvo práce a sociálních věcí o dorovnání penzí. Neúspěšně.
A to na rozdíl od všech svých kolegů z práce, kterým důchody dorovnány byly. Jediným rozdílem bylo to, že úspěšným žadatelům byly penze přiznány před vstupem země do Unie.
Nemožnost vysvětlit
Podle veřejného ochránce práv, který kvůli tomu zahájil šetření na ministerstvu, takový postup v pořádku není.
"Dochází k diskriminaci občanů z důvodu věku - neboť jen datum dosažení důchodového věku, a tedy datum vzniku nároku na starobní důchod, rozhoduje o tom, zda důchod bude dotyčnému dorovnán, či nikoliv," uvedl ombudsman Otakar Motejl ve své výroční zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Motejl uvedl, že už jenom vysvětlit "slovenským" důchodcům, proč mají mít o tisíce korun nižší důchody, než je průměr v Česku, je lidsky velmi těžké. Proč byl však některým důchod úřady dorovnán a jiným ne - pouze proto, že Česko vstoupilo do EU - je podle Motejla nemožné.
Proto navrhl, aby Česko důchody dorovnávalo s tím, že by nešlo o žádný neúměrný zásah do státního rozpočtu. Podle veřejného ochránce práv se totiž většina "slovenských" důchodců kvůli svému nízkému příjmu stejně dostala pod hranici životního minima a mají nárok na sociální pomoc.
Stále horší situace
Stát tak musí těmto lidem peníze doplácet. "Ovšem formou, která je pro většinu z nich daleko méně společensky přijatelná," uvedl Motejl.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však takové řešení odmítl, šetření na ministerstvu proto pokračuje.
Podle ministerských úředníků neumožňují dorovnávání slovenských důchodů pravidla EU; Slovensko možnost dorovnání důchodů vypustilo ze svého právního řádu úplně.
Pokud by totiž Česko podle Ministerstva práce a sociálních věcí uznalo nárok byť jediného důchodce na doplacení penze, muselo by začít dorovnávat důchody všem lidem, kteří na území bývalého Československa pracovali.
Tuto podmínku splňuje asi milion lidí, kteří už pobírají (nebo v blízké době budou pobírat) důchody na Slovensku. Podle odhadů českého ministerstva práce a sociálních věcí by roční náklady na dorovnání přišly českou státní kasu na dvacet pět miliard korun.
Jde přitom o problém, který se týká tisíce lidí a zatím ho nedokázaly vyřešit ani jednání politiků a soudy. Stížnosti důchodců jsou také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, případ Anny Weiszové bude už podruhé posuzovat také Ústavní soud.
Jenom veřejný ochránce práv dostal kvůli "slovenským" důchodům v minulém roce padesát šest stížnosti. "Postupem času se situace nejen nestabilizovala, ale naopak se změnila k horšímu," uvedl Motejl ve své výroční zprávě.
