Poněkud překvapivě.
"Policisté obecně nemají chuť ekologické trestné činy stíhat. Radši honí vrahy nebo zloděje," podotkl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Michal Bernard z nevládní organizace Ekologický právní servis.
Podle Berdarda ovšem razantnímu postupu policie nejspíš "pomohlo" to, že je před volbami. Z nelegálního dovozu odpadu se stala velká kauza, která z ekologického problému přerostla v politický.
Infobox
ČTĚTE VÍCE O POŽÁRECH V LIBČEVSI:
O kauze hojně píší noviny a vysílá televize, premiér Jiří Paroubek (ČSSD) se kvůli dovozu odpadu - především z Německa - několikrát pustil do ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL).
"Stát se chce asi tvářit, že bude přísný," říká proto k posledním vývoji v případu "nelegální odpad" Bernard.
Ze statistik ministerstva spravedlnosti vyplývá, že za ekologiké trestné činy - například pokácení lesa nebo nepovolené nakládání s nebezpečnými odpady - není pravomocně odsouzeno ani třicet lidí ročně.
Přitom Česká inspekce životního prostředí jen v loňském roce evidovala pouze v oblasti ochrany vod na tři sta znečištění vodních toků.
Trest? Až pět let vězení
Ze šesti osob, stíhaných kvůli nelegálnímu dovozu odpadů, vozily tři z nich německý odpad do Libčevsi na Lounsku.
Ostatní obvinění měli podle ČTK organizovat přesun odpadu na skládky v Jirkově a Tušimicích. Mezi stíhanými je i jeden německý občan.
Lounská státní zástupkyně Zdeňka Bendová uvedla, že se může počet obviněných ještě zvýšit. Policie totiž prověřuje dalších patnáct až dvacet lidí.
Podezřelé osoby stíhají policisté kvůli porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou a s nakládáním nebezpečných odpadů.
Pokud policie a žalobce dokáží dostat obviněné až před soud a ten je odsoudí, bude to malá rarita. Mnohé případy ohrožení nebo poškození životního prostředí se totiž k policii a k soudům vůbec nedostanou, protože jde "pouze" o přestupek.
Anebo se nepodaří zjistit, kdo znečištění způsobil.
Z již zmiňovaných tří set případů znečištění vodních toků se České inspekci životního prostředí podařilo zjistit původce jen asi u poloviny. "Jsou to ale obvykle velké havárie," řekla Ivana Awwadová, mluvčí České inspekce životního prostředí.
Dodala, že inspekce běžně předává některé případy k dalšímu šetření policii - pokud se ukáže, že jsou závažné. Jako příklad uvedla stíhání skupiny osob, které po celé republice vybíraly hnízda vzácných dravců a sov. Případ se ale ještě nedostal k soudu, teď ho dostal státní zástupce.
"Trestní stíhání vyšlo z podnětu České inspekce životního prostředí v Ostravě," připomněla mluvčí Awwadová.
Policie vloni stáhala za porušení ekologických paragrafů 34 případů, letos zatím osm. Nelegálního nakládání s nebezpečnými odpady se vloni týkaly tři případy.
Celkem vloni kriminalisté prověřovali přibližně 344 tisíc trestných činů, podíl ekologických případů je tak zhruba desetina promile.
Spolana vyvázla i bez pokuty
Ani to, že inspekce životního prostředí s někým zahájí správní řízení kvůli poškození přírody, ještě neznamená, že konkrétní osoba nebo podnik dostane aspoň pokutu.
Když při povodni v roce 2002 uniklo z areálu neratovické Spolany více než osmdesát tun chlóru, který například spálil úrodu okolním pěstitelům, prohlásil tehdejší náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl: "Předpokládáme, že ze šetření vzejde minimálně jedna osoba, která by měla být stíhána. Myslím však, že se to bude týkat více lidí."
Jenže policie nakonec vyšetřování ukončila, aniž by někoho obvinila. Spolana nakonec nedostala ani pokutu 1,4 miliony korun od inspekce životního prostředí. Chemička se proti pokutě odvolala a územní odbor ministerstva životního prostředí námitce vyhověl.
"Nebyli jsme viníkem, ale stejně jako celé okolí obětí přírodního živlu," obhajoval chmičku její mluvčí Jan Martínek. I tak neratovická Spolana nakonec vyplatila desítkám pěstitelů stovky tisíc korun za zničenou úrodu.
Les se bude obnovovat až 250 let
Pokutě naopak nejspíš neujde kolínská Draslovka, která vloni znečistila Labe kyanidem. Celková výše pokuty různým úřadům včetně České inspekce životního prostředí by mohla překročit deset milionů korun.
V některých případech jsou sice pachatelé ekologických trestných činů vypátráni a potrestáni, škody na životním prostředí jsou ovšem těžko nahraditelné.
Podnikatel, který před lety nelegálně vykácel uprostřed Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les stromy na 25 hektarech, dostal před dvěma roky od soudu pokutu dva miliony korun a tři roky vězení s pětiletým podmíněným odkladem. Podle expertů se ovšem příroda s následky ekologické škody bude vyrovnávat až 250 let.
