Starší než hlaholice. Slované ještě před ní znali starogermánské runy, dokázali vědci

ČTK ČTK
11. 2. 2021 10:07
Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita.

"Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě," uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček.

K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. "Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu," řekla Zuzana Hofmanová, členka týmu z Freiburské univerzity ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.

Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu.

Abecedu staršího futharku tvořilo 24 znaků, z nichž posledních sedm bylo vyryto na nově nalezeném zlomeném žebru. Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.

Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesli Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století. Objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované už před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.

Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. "To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků," dodává Jiří Macháček.

Dosud nebylo jasné, zda existovaly nějaké přímé kontakty mezi germánskými Langobardy, kteří ze střední Evropy odešli v 6. století do Itálie, a Slovany, kteří na dříve germánském území postupně převládli. Kost na slovanském nalezišti - byť nelze zjistit, kdo na ni vyryl runy - svědčí pro přímý kontakt, uvádějí vědci v publikovaném článku.

Objev znovu poutá pozornost k poznámce bulharského staroslověnského mnicha Chrabra, který působil na přelomu 9. a 10. století a náležel k preslavské literární škole. Chrabr ve spisu O písmenech zaznamenal, že Slované ještě jako pohané neměli písmo, ale počítali a věštili "črtami a zářezy". Chrabr mohl mít na mysli právě runovou abecedu.

O nálezu publikovali archeologové z Masarykovy univerzity článek v časopise Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které v lokalitě stále probíhají, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách univerzity.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy