Zkrácený pracovní týden začal v úterý pro poslance vládních stran zostra. I kdyby nechtěli, musí se věnovat uniklému návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury na změnu daní, který získala a zveřejnila Česká televize.
Podle návrhu by se měly nynější snížené sazby DPH ve výši 10 a 15 procent sloučit do jedné sazby 14 procent. Ta se však má vztahovat na menší okruh zboží a služeb než dosud. Zbylá část by se přesunula do vyšší sazby 21 procent. Týkalo by se to například ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, točeného piva, oprav obuvi nebo kol a také sportovních a kulturních akcí.
Návrh, který má do rozpočtu přinést 24 miliard korun, vyvolal převážně kritické reakce. I proto premiér Petr Fiala (ODS) vydal v úterý po poledni obšírné stanovisko, ve kterém tvrdí, že debaty jsou předčasné. "Některá média v posledních hodinách zveřejnila části z neveřejných analytických materiálů k reformě veřejných financí. Ty jsou mylně prezentovány jako finální návrhy daňových změn ministerstva financí. Tuto interpretaci musím odmítnout," napsal Fiala.
Slíbil, že konečné návrhy oznámí on sám zhruba za měsíc. "Nelze dělat seriózní závěry z uniklých interních pracovních podkladů, jež jsou zveřejňovány bez patřičného kontextu a vysvětlení," podotkl premiér.
Návrhy ale už žijí svým životem, zejména když jejich pravost nikdo nezpochybnil. "Protrženou hráz špuntem opravit opravdu nelze," přišla s kritickým příměrem ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která vládu za přístup k daním kritizuje. Podle ní kabinet stále ještě nepřišel s návrhy, které by skutečně přinesly státnímu rozpočtu další peníze.
Největší polemika vypukla zejména nad tím, že by z 10 na 21 procent vyskočila daň například na vodné a stočné nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. "Zvýšení daně z přidané hodnoty způsobí další zvýšení cen a výrazněji dopadne na nízkopříjmové skupiny lidí," upozorňuje Nerudová. Dalším se nelíbí možné zvýšení daně na léky či ubytovací služby.
Mezi kritiky patří také bývalý ministr financí a expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který kritizuje vládu za to, že podle něj dostatečně nebojuje proti vysoké inflaci. Nynější návrhy přitom tento trend ještě podpoří. "Je skutečně zarážející, jak důsledně proinflační politiku vláda dělá. Neschopnost razantně škrtat se snoubí se zvyšováním mandatorních výdajů, počtu zaměstnanců a populistickými dárečky. A teď ještě zvýšíme ceny administrativně. Je to úmysl, nebo amatérismus?" ptá se Kalousek.
Bartoš: Nechceme ještě víc zatěžovat rodiny
Nejpodstatnější budou názory koaličních poslanců, kteří budou o změnách ve sněmovně hlasovat. Jestli schválí Stanjurovy návrhy, není dosud zdaleka jisté. Poslanci se buď vyjadřují velmi opatrně, nebo zatím mlčí. Premiér Petr Fiala dlouhodobě naléhá na koaliční politiky, aby veřejně nekomentovali věci, o kterých se ještě jedná. Natož aby je rovnou kritizovali. Přesto už se tak děje.
Nejkritičtěji se k návrhu vyjadřují Piráti. "Víc danit vodu a teplo při dnešních cenách? Ne. Nechceme ještě víc zatěžovat domácnosti a rodiny. Za Piráty stejně tak nepodpoříme vyšší sazby u knih, MHD nebo léků a ani zvýšení spodní sazby na 14 procent," sdělil v úterý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který je ve vládě místopředsedou pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. "Pojďme na to systémově. Navrhli jsme koaličním partnerům cesty, jak ušetřit 140 miliard," dodal.
Podobně se vyjádřila pirátská poslankyně Klára Kocmanová. "Když se bavíme o zvýšení daní, měli bychom myslet především na to, na koho to dopadne. Zvýšit daň na MHD a ubytovací služby, do kterých spadají i koleje, by dopadlo tvrdě na studenty. Vodné, stočné a léky zase na domácnosti," nesouhlasí s návrhem Kocmanová. Podle ní by úpravy nejvíce dopadly na nejzranitelnější lidi.
Proti jsou také Starostové a nezávislí, kteří mají silnější hlas vzhledem k tomu, že mají oproti čtyřem Pirátům celkem 34 poslanců, jen o jednoho méně než nejsilnější vládní ODS. "Prezentovaná úprava DPH u citlivých komodit, jako jsou například léky, vodné a stočné nebo teplo, je za nás nepřípustná. Spolu se základními potravinami se jedná o zboží a služby, jejichž zdražení nejvíce negativně dopadne na nízkopříjmové obyvatele," sdělil poslanec STAN Lukáš Vlček. Zároveň ujistil, že jeho hnutí nepřipustí ani jakékoliv snižování daní z hazardu a loterií, o čemž ministerstvo financí také uvažuje.
Starostové mají pět základních návrhů, z nichž ani jeden se podle Vlčka nedotkne lidí s nízkými příjmy. Za základ považují snížení příjmů státu, revizi národní dotační politiky a práce, revize daňových výjimek, navýšení příjmů u nepřímých daní, například u hazardu či spotřební daně. Požadují také zvýšení příjmů z přímých daní, konkrétně například z daně z nemovitosti, která má zůstat obcím, či daňovou progresivitu u daně z příjmu fyzických osob.
Ani lidovci nepočítají s tím, že by návrhy resortu financí měly platit. "Čeká nás dlouhá debata. Některé návrhy kolegů mi smysl vůbec nedávají, třeba snížení první sazby DPH z 15 na 14 procent. V cenách pro spotřebitele se to neprojeví, v poklesu rozpočtových příjmů ano," říká lidovecký poslanec Michael Kolajda. Podle ministerstva financí je důvodem pro sloučení snížených sazeb do jedné zjednodušení systému a omezení podvodů.
Roztočí inflaci, tvrdí Schillerová
Opozice se staví ke Stanjurovým návrhům dlouhodobě kriticky a nejinak je tomu i nyní. "Slibovali, že daně neporostou. Pak slibovali, že je sice zvednou, ale větší část úspor bude na výdajové straně. Nakonec neušetřili nic a zvednou DPH. To jen roztočí inflaci a nejvíce zabolí nízkopříjmové. Místo řádného výběru stávajících daní jde vláda cestou jejich zvyšování," prohlašuje bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Za jejího působení přitom státní dluh vzrostl nejvíce v historii Česka. Z 1,6 bilionu korun na konci roku 2019 na 2,5 bilionu o dva roky později. Česko sice patří v EU nadále mezi méně zadlužené země, v nárůstu ale patří k nejrychlejším. V posledních třech letech se ročně zvyšoval zhruba o 400 miliard korun, letos má celkový dluh překonat tři biliony.
Za nynějším zhoršením výsledků rozpočtu stojí především výrazný nárůst důchodů a dalších dávek a pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Opozice přitom vládu kritizuje, že na tyto oblasti by měla dávat ještě více peněz. Výrazně rostou také náklady na splácení a obsluhu dluhu.
Samotné ministerstvo financí se k návrhu oficiálně nevyjadřovalo, místo toho zveřejnilo zprávu o chystaných úsporách. "Za účelem zefektivnění státní správy a dle důkladné analýzy jejich využívání zrušíme k 1. 7. 2023 celkem 77 pracovišť finančních úřadů," uvedlo. Slíbilo, že kvalita služeb zůstane zachována, protože konzultace budou nahrazeny kontaktními linkami a výjezdy do obcí. Sama vládní pětikoalice navíc před parlamentními volbami v roce 2021 slibovala výrazné úspory ve státní správě, s většími změnami ale zatím nepřišla.
