Velké hnízdo, které přírodovědci objevili minulý týden v koruně akátu v plzeňských Skvrňanech, hasiči zlikvidovali po čtyřech dnech. Bylo ve výšce patnácti metrů, vážilo zhruba osm kilogramů a měřilo 75 centimetrů. Kolonii pravděpodobně založila sršní královna z jihu. "Stejně jako do Francie, i k nám se hmyz dostal lidským zavzněním. Oplodněná samice sršně nejspíš přicestovala kamionem nebo vlakem, protože se hnízdo našlo nedaleko železniční stanice i dálnice," vysvětluje vědec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiří Skuhrovec.
První zemí, která invazi hmyzího predátora čelila, byla právě Francie. "Sršní královna se na obchodní lodi z Číny dostala do přístavu Bordeaux. Francie novému druhu hmyzu zpočátku nevěnovala příliš pozornosti," vypráví odborník. Ignorování výskytu sršní vedlo k tomu, že se do pěti let v okolí přístavního města objevily tisíce hnízd. Do konce roku 2015 se rozšířily na většinu území země a znatelně snížily populaci včel medonosných. V roce 2010 byl druh hlášen ve Španělsku, o rok později v Portugalsku a později i v Itálii a ve Velké Británii.
Dlouhodobě se sršně asijské šíří hlavně ve Španělsku, Portugalsku, Francii nebo Belgii, a to v oblastech blíže Atlantickému oceánu. Ojediněle se objevily i v Německu a Anglii, kde jejich hnízda přírodovědci rychle zlikvidovali.
Přestože se mnozí Češi nyní obávají zejména úbytku včelí populace, predátor je podle Skuhrovce především environmentální hrozbou. Nezabijí totiž pouze včely, ale všechny opylovače. Mezi ty patří třeba motýli, včely samotářky nebo pestřenky. Jejich případné rozšíření by tak mohlo ohrozit výskyt některých rostlin. Sršeň může působit také škody v ovocných sadech a vinohradech, kde se živí sladkou šťávou ze zralého ovoce.
Zabijácká sršeň
Sršni asijské se v zahraničí přezdívá zabijácká sršeň, kvůli jejímu způsobu lovu. Hmyzí predátor číhá na kořist ve vzduchu, kde je schopný zůstat stát jako vrtulník. "Často čeká u úlu, dokud nevyletí včela. Tu následně chytí v letu a uhryzne jí hlavu. Do hnízda pak odnese její trup a nakrmí jím larvy. V tu chvíli přilétá další sršeň z kolonie a zaujme její pozici. Česko je kvůli obrovskému množství druhů včel pro predátora něco jako luxusní McDonald's," říká Skuhrovec.
Asijské včely se proti predátorům naučily bránit. Vyvinuly si speciální styl klikatého letu, při kterém je pro predátora obtížnější je chytit. To, že by se i české včely časem přizpůsobily nové hrozbě, je ale nepravděpodobné. "Tuzemské včely nemají možnost se evolučně přizpůsobit, protože jejich vývoj řídí člověk. A pro toho je důležitý med," vysvětluje vědec.
Jak poznat sršeň asijskou
Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, má černou hruď a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Ke konci zadečku má jeden černý pruh. Přední část hlavy je žlutá až žlutoooranžová a tykadla jsou na koncích černá.
Panika společnosti z masivního úbytku medonosného hmyzu je však podle odborníka zbytečně vyhrocená. "Některá média uvádí, že asijská sršeň vyloví klidně až devadesát procent zdejší včelí populace. To je nesmysl. Kdyby k tomu došlo, neměly by sršně žádnou potravu a umíraly by," vysvětluje expert s tím, že předčasným odhadem by sršeň po svém rozšíření napříč zemí mohla způsobit úbytek kolem třiceti procent.
Včelařský průmysl však v bezprostředním ohrožení není. "Ani ve Francii nenastal kolaps v hospodářství. Lidé se jen museli novému hmyzu přizpůsobit a najít metody, jak úly chránit," říká expert. Včelaři mohou ztrátám předejít například použitím zábran proti sršním, které zabrání jejímu vniknutí do úlu. Chránit kolonii mohou lidé také pomocí speciální sítě s menšími oky, kterými se protáhne pouze včela.
"Dobře si s krizí poradili třeba v Anglii, kde se brání uhnízdění sršně asijské už zhruba deset let a pořád se jim to daří, zejména díky občanské vědě. Lidé jsou s vědci v kontaktu a nálezy pravidelně nahlašují, takže se odborníci o výskytu invazivního organismu dozvědí včas a mohou ho řešit," říká Skuhrovec. Podobný cíl mají ochránci přírody i v Česku.
Pro člověka je jedovatější včela medonosná
Veřejnost může ochráncům přírody pomoci v boji proti hrozbě například prostřednictvím platformy občanské vědy BioLog nebo webu NajdiJe.cz, určených k nahlašování výskytu invazivního hmyzu. Díky organizaci Chytrý včelař vznikla i aplikace Nahlaš sršně, která informaci o nálezu obratem předá Agentuře ochrany přírody a krajiny.
Podle Skuhrovce je sršeň asijská podstatně klidnější než třeba včela medonosná, kterou podle loňských dat ministerstva zemědělství chovalo více než 65 tisíc Čechů. "Lidé se včel často nebojí, přitom je pro ně jejich bodnutí podstatně jedovatější," podotýká Skuhrovec.
Riziko pro člověka nový druh představuje pouze v případě, kdy se cítí být v ohrožení. "Samotné bodnutí je bolestivější, protože do těla proniká mnohem větší žihadlo. Ale zpětná reakce těla je mírnější," vysvětluje vědec.
