Praha - Karlův most podle jeho správce Jana Zemánka vydrží jakoukoliv velkou vodu. Dříve se voda mohla dostat pod mostní pilíře, od obnovy po povodni z roku 1890 jsou však pilíře pevně spojené se skálou.
Novinářům to Zemánek, který je zároveň vedoucím oddělení mostů Technické správy komunikací, řekl v neděli u příležitosti 660 let od zahájení výstavby mostu.
"Dnes je most připraven na jakoukoliv vodu jakékoliv rychlosti, protože všechny pilíře v řece jsou zabezpečeny tak, že jsou spojeny se skalnatým podložím," vysvětlil Zemánek.
Pilíře jsou podle něj natolik masivní, že je voda nemůže poškodit. Před tím je voda podemlela, neboť most byl založený jen 2,2 metru pode dnem. Proč to bylo tak mělce, historikové nevědí.
Most poškodila zejména povodeň v roce 1890. Materiál splavený z Vltavy a Berounky se nakupil u Kampy a ucpal jednu třetinu řeky. Hlavní proudnice proto vedla jinudy. "Voda rozebrala dno do hloubky šesti metrů. Pilíře se pootočily a strhly klenbu," vysvětlil Zemánek.
Při následující opravě se v jámách šest metrů pode dnem našly i zbytky vorů, které voda sebrala na Výtoni. Bylo třeba obnovit pátý a šestý pilíř. A aby lépe odolávaly vodě, byly zúženy a nově jsou v nich duté prostory.
Do dna byly zakotvené pomocí speciálních potápěčských zvonů používaných ve stavebnictví, takzvaných kesonů. Ty obsahují vzduch, takže v nich je možné pracovat pod vodou bez dýchacích přístrojů. Vlastní vahou klesá keson do vykopané stavební jámy a dělníci uvnitř něj odkopávají podloží. Nakonec se zvon vyplní betonem a stanou se součástí mostního pilíře.
Velká povodeň poškodila Karlův most už v roce 1432, kdy přišel o sedm pilířů z 16. Opravoval se přes 70 let. Potom přišla devastující povodeň v roce 1890, takže po dva roky sloužila jen provizorní lávka.
Povodně v posledních letech Karlův most nepoškodily. V roce 2002 v metropoli velká voda napáchala škody za 27 miliard korun. Voda zatopila desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoo, voda poškodila řadu staveb a památek. Pod některými protipovodňovými hrazeními přitom voda prosakovala, v Holešovicích či Karlíně tato hrazení dokonce vůbec nebyla.
O 11 let později Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova. Pod vodou bylo přes šest desítek komunikací. Potíže nadělaly menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok. Škody se odhadují na 2,2 miliardy korun.
