"Schválně jsem se držela od alkoholu dál, napila jsem se až poslední natáčecí den," říká k hlavní roli ve filmu Zápisník alkoholičky podle stejnojmenné knihy Michaely Duffkové herečka Tereza Ramba. Dnes podle svých slov téměř nepije, uznává ale, že kdyby její dítě "slavilo" tak, jak to uměla v pubertě ona sama, bylo by to na hraně. "V rodině k tomu máme ze všech stran sklony, ale vždycky se mi to podařilo ukočírovat," dodává Ramba.
Herečka v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou přiznává, že roli ženy, která propadne alkoholu, nejprve vzít nechtěla. "Fakt se mi udělalo špatně a odmítla jsem to po prvním přečtení," vzpomíná. Nakonec ji ale přesvědčili její nejbližší a dnes vnímá jako velké privilegium, že mohla otevřený příběh Duffkové ztvárnit.
Ramba otevřeně mluví také o tom, jak snadné je po alkoholu sáhnout v herecké profesi, a dokonce tvrdí, že herectví často táhne nejisté lidi, kteří mají problém s vlastní integritou. Na to, aby mohl zahrát někoho jiného a pak se "vrátit k sobě", podle herečky člověk potřebuje dobrý systém. "Máte nějaký den, pak z toho jdete na jeviště, kde se z vás stane třeba rozervanej básník, a pak se musíte nějak vrátit zpátky. Když nemáte ke komu, ten alkohol vás zneutralizuje," tvrdí herečka.
Tereza Ramba také vzpomíná, jak v patnácti letech debutovala rolí ve filmu Rafťáci. V tom, že náraz s rychle nabitou slávou ustála, jí podle jejích slov pomohla především milující rodina. Sama by ale patnáctiletou dceru do světa filmu nevyslala. "Stalo se mi pár věcí, které byly opravdu nepříjemné. Naštěstí jsem z rodiny byla silná, uměla jsem se bránit," dodává k obhroublému zacházení s mladými herečkami.