Už když začal v minulých dnech premiér Andrej Babiš kritizovat globální pakt o migraci, bylo zřejmé, že přijetí dokumentu bude v Česku značně problematické. A nyní se zdá, že je Česko blízko jeho odmítnutí. Vláda na středečním zasedání rozhodla, že příští týden probere materiál o nepřistoupení k paktu.
O rozhodnutí vlády informoval během jejího jednání ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Na přímou otázku, jak dopadl výsledek jednání odpověděl, že vláda o celé věci jednala. "Nicméně to bude ještě projednávat příští týden před 15. listopadem, kdy má předložit stanovisko Poslanecké sněmovně," avizoval. Na otázku, jestli vládu od paktu odstoupí, už reagoval značně zdrženlivě. "Toto nebudu v této chvíli komentovat," řekl pouze a hned poté se omluvil, že na další otázky už nemá čas. O něco později mluvčí ČSSD Petr Vurbs rozeslal tiskovou zprávu s vyjádřením Petříčka, z něhož vyplynulo, že sociální demokraté i vláda se chystají pak odmítnout.
"Věřím, že dokážeme, a to bude úkol pro českou vládu, náš postoj řádně obhájit, tak aby nás zahraniční partneři pochopili a aby nás toto rozhodnutí neizolovalo v situaci, kdy přes 90 procent všech států chce kompakt naopak přijmout," napsal mimo jiné. Proč je ale on i sociální demokracie proti?
"Tento 34stránkový text, který je připraveno podepsat přes 180 zemí světa, budí často spoustu emocí, a to ne vždy zaslouženě. Je nicméně fakt, že ne všechny naše výhrady byly akceptovány. Nelibí se nám například nejednoznačné rozlišení mezi nelegálními a legálními migranty v otázce sociálních práv nebo fakt, že kompakt nezmiňuje i nucené návraty nelegálních migrantů," uvedl Petříček.
Babiš: Pakt stírá rozdíl mezi legální a nelegální migrací
Premiér svůj úmysl odmítnout pakt oznámil minulý týden při čtvrtečních interpelacích, kdy se ho na pakt zeptala poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Z jejího dotazu bylo patrné, že je proti paktu, odkazovala se například na slova rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který podle poslankyně tvrdil, že pakt nepomáhá řešit migrační otázky.
"A já se vás, pane premiére, ptám, jak se zachováte vy. Jelikož všude tvrdíte, že bojujete proti nelegální migraci, tvrdíte, že nechcete přijímat migranty už kvůli principu, že přerozdělování podněcuje další, aby k nám přicházeli," obrátila se na Babiše.
Ten jí začal vysvětlovat, že trvá na svých předcházejících názorech ohledně migrace. "Samozřejmě to, co jsem řekl, že nikdo jiný nebude rozhodovat o tom, kdo bude u nás žít a pracovat, že je to záležitost našich firem, institucí, naší vlády, na tom se nic nemění, že nebudeme přijímat žádné ilegální migranty," začal Babiš.
Následně vysvětloval, že koalici čeká kolem globálního paktu debata. "Když jsem byl ve Varšavě, tak jsem o tom mluvil s polským premiérem, takže tam taky o tom vedou debaty, teď Rakousko. Takže já za sebe říkám, že je to věc, která není úplně jasně interpretovaná, že by to mohlo být zneužito. Proto se mi to nelíbí a proto vlastně chci vést s koaličním partnerem, konkrétně s ministrem Petříčkem a Hamáčkem, o tom debatu," uvedl mimo jiné při interpelacích.
Nakonec svého proslovu svá slova ještě zopakoval: "Znovu opakuji za sebe, že se mi nelíbí, že tam vlastně dochází ke stírání rozdílů mezi legální a nelegální migrací. Jsou tam věci, které se dají různě interpretovat. Já svým partnerům ve vládě budu navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko."
Šéf ČSSD původně pakt jednoznačně podporoval
Zajímavý je postoj sociálních demokratů. Hamáček ani Petříček totiž do vystoupení Babiše proti paktu nemluvili, nic nenaznačovalo, že jsou proti. Navíc si Babiš při interpelacích postěžoval, že od ministerstva zahraničních věcí původně dostal analýzy, které se mu nelíbily. Ovšem uteklo několik dní a sociální demokraté evidentně otočili.
Co je globální pakt o migraci
Podobu paktu letos v červenci odsouhlasilo přes 190 států OSN.
Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Pakt má za cíl mimo jiné řešit i to, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.
Právním a politickým základem paktu se stal text nazvaný Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky, kterou v září 2016 přijalo 193 členských států Valného shromáždění OSN. Ta má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mimo jiné otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnávání, ochrany před pašeráky či jejich návratu domů.
USA se z jednání o paktu stáhly. Odmítá ho i Maďarsko a Rakousko, nově i Polsko a Česko. O paktu se stále hlasitěji debatuje také v Německu, kde je proti Alternativa pro Německo (AfD). Hlasy, které dohodu kritizují, se ale začínají ozývat také z vládní CDU kancléřky Angely Merkelové.
Předseda Jan Hamáček se dokonce při jednání sněmovny o paktu letos 19. září vyslovil pro jeho přijetí. "Migrační pakt představuje historicky právní rámec pro mezinárodní spolupráci a zabývá se všemi podstatnými aspekty migrace. Pro nás je zejména důležité, že se zaměřuje na řešení problémů, které migraci podněcují, na správu hranic nebo obchod s lidmi a pojímá migraci komplexním způsobem i z řady dalších úhlů. Ten dokument stanoví 23 cílů nebo úkolů, které by měly vést k bezpečné, řízené a legální migraci," řekl doslova Hamáček.
Ten zároveň prohlásil, že "by chtěl jednoznačně vyvrátit", že by pakt definoval migraci jako základní lidské právo - což tvrdí i řada českých poslanců. "To prostě není pravda. Dokument hovoří pouze o lidských právech migrantů jako o univerzální zásadě. Pak nijak neomezuje suverenitu států v oblasti migrace v rozhodování o tom, koho a za jakých podmínek vpustí jednotlivé státy na své území, ani nepředává národní kompetence na úroveň OSN či EU," sděloval Hamáček a dokonce dodal, že kdo by chtěl tvrdit opak, "tak si troufnu říci, že ty dokumenty nečetl nebo že význam těchto dokumentů zkresluje".
Globální pakt o migraci předběžně schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA. Různé strany, země i lidé si tento pakt interpretují rozdílně. Jde o nezávaznou dohodu, která má být oficiálně přijata na schůzce v marockém městě Marrákeši 10. a 11. prosince. Kritici dokumentu tvrdí, že mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo. Zastánci však odkazují na znění paktu, kde je pouze zdůrazněno, že migranti mají právo na to, aby byla dodržována jejich lidská práva.
