Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odstartuje příští týden plošný test na koronavirus u vzorku celé populace. Chce tak zjistit promořenost, tedy podíl nakažených mezi obyvateli Česka. Původně se mělo jednat o vzorek sedmnácti tisíc lidí.
Nakonec to bude výrazně více: "Celkem by mohlo být otestováno až dvacet osm tisíc osob," sděluje Renata Povolná z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. To by tedy mělo ještě zvýšit přesnost výsledného čísla, podle kterého stát zjistí, jak moc lidí se už s virem setkalo a má již protilátky. Tato informace výrazně ovlivní i rychlost uvolňování restrikcí.
Jenže podle informací Aktuálně.cz ze zákulisí projektu se část expertů proti takto nastavenému plošnému testu bouří. Problém je především s použitím čínských rychlotestů, které mohou mít vysokou chybovost.
"Když chybovost neznáme, tak skutečnou promořenost dopočítat nelze. Řekněme, že 10 procent zkoumané populace bude mít pozitivní rychlotest. To je zcela konzistentní s výrokem, že všichni jsou zdraví a chybovost je 10 procent, ale i s výrokem 10 procent mělo covid-19 a chybovost je 0 procent. Pak babo raď," kritizuje plán jeden z expertů blízkých jednání o plošném testování.
Problémy s čínskými rychlotesty
Ministerstvo zdravotnictví si však za plánem stojí. Náměstek Prymula finalizuje protokol testu s olomouckou lékařskou fakultou. Nakonec se bude testovat na čtyřech místech: v Praze, Jihomoravském kraji, Litoměřicku a Litovelsku v Olomouckém kraji. A to několika způsoby - od odběru žilní krve až po rychlotesty.
Podle některých odborníků je ale důležité kombinaci testů pečlivě promyslet. Každý ze způsobů testování zjišťuje trochu něco jiného a k tomu se přidává nespolehlivost rychlotestů. "Řešení je použít test, u kterého chybovost přesně známe, tedy je v lékařské hantýrce validován. A samozřejmě máme na tento důležitý účel použít kvalitní přesné testy," dodává již citovaný expert.
Na problém upozornil už i ekonom Ole Jann v komentáři pro Aktuálně, kde varoval před možnými výraznými statistickými zkresleními: "Je velmi důležité, aby byl každý test použitý pro statistické účely sám intenzivně zkoumán, než bude použit v reálné studii. To znamená, že musí být nejprve vyzkoušen na mnoha známých vzorcích - například na starých odběrech krve pořízených před vypuknutím pandemie, u kterých víme, že neobsahují žádné protilátky proti covid-19." Takovou validaci rychlotestů by stát mohl stihnout za několik málo dnů.
Povolná uznává, že "určité procento chybovosti u těchto testů samozřejmě existuje", ale argumentuje, že v případě zjištěné pozitivity u rychlotestu nastoupí ještě PCR test, který analyzuje stěr z hrdla na přítomnost viru.
Takové řazení testů však vytváří pro statistiky zase další problém. Rychlotesty měří protilátky a zachytí osoby v pozdní fázi nemoci i vyléčené. Nezachytí však osoby na počátku nemoci. Naopak PCR test měří přítomnost viru, takže zase nezachytí vyléčené. "Bude tedy těžké interpretovat, co vlastně procento lidí, kterým vyjdou oba testy pozitivně, znamená. Jde tedy o problematické řazení těchto dvou testů," dodává expert.
Horší než slepý doktor
K výsledkům plošného testu se přitom upínají velká očekávání. Další pondělí 27. dubna by měl mít náměstek Prymula čísla na stole a stanovit predikci dalšího šíření viru v Česku. Pro Seznam Zprávy řekl, že pokud se zjistí vysoká promořenost, bude to argument pro rychlejší uvolňování restrikcí: "Znamenalo by to, že ta epidemie může skončit v podstatně kratší době, než si myslíme. Protože bychom zjistili, že obrovský počet případů probíhá tak, aniž bychom věděli, že tady vůbec jsou."
Kritici chystaného designu testování však říkají, že kvůli nespolehlivým testům se o covidu-19 nemusíme dozvědět mnoho určitého a nespolehlivá čísla nás mohou přivést ke špatným rozhodnutím. "Bude-li testování populace spolehlivé, umožní nám kvalifikované rozhodování. Bude-li ovšem vykazovat výše popsané chyby, budeme stále v situaci onoho slepého doktora, který pacienta léčí bez jakékoliv informace o něm. V jistém smyslu na tom budeme ještě hůř než on, protože na rozdíl od něj budeme žít ve falešné iluzi, že jsme se z testu něco opravdu dozvěděli," shrnul problém v komentáři Jann.
