Praha - Dozví se policie, kdo, která soukromá agentura, na pokyn Jany Nagyové sledovala vládní úředníky Jiřího Pertla a Alenu Hegerovou?

Jedna z klíčových otázek sledovací kauzy namířené také na manželku bývalého premiéra Radku Nečasovou zůstává zatím zahalena mlčením vojenské zpravodajské služby. Její pověřený šéf Rostislav Pilc, který zatím nahrazuje obviněného Milana Kovandu, odmítl vyšetřovatelům odevzdat dokumenty, jež upravují vyplácení zvláštních prostředků zpravodajství.

Sdílnější zatím není ani vedení ministerstva obrany, i když ministr si podle mluvčího Jana Pejška informace o případu shání. „Ministr si vyžádal od stávajícího ředitele Vojenského zpravodajství  doklad k tomuto případu. Předpokládám, že to by mělo obsahovat i tuto informaci (kterou agenturu si najali)," uvedl Jan Pejšek s tím, že vedení resortu je opatrné a nechce říci nic, co by mohlo vyšetřování ovlivnit.

V dokumentech, které vedení vojenské tajné služby tají,  lze však hledat odpověď na jednu z klíčových otázek případu. Nikdo totiž nemůže vyloučit, že agenti najatí vojenskou tajnou službou na Pertla a Hegerovou nemají v kauze nějaký další úkol nebo nějakou další roli. A je to také důležitý fakt k pochopení celé „sledovací" části kauzy Nagyová (bývalá premiérova sekretářka je obviněna také v dalším případu za trafiky pro exposlance ODS).

Škoda 125 tisíc

Obvinění zpravodajců Jana Pohůnka a Milany Kovandy bylo na počátku týdne rozšířeno. Za peníze zpravodajství platili soukromou agenturu, která podle obvinění sledovala na žádost Jany Nagyové vládní úředníky Pertla a Hegerovou. Žalobci v dokumentu vypočítali, že rozvědce vznikla škoda 125 tisíc korun.

Třetí obviněný, Kovandův předchůdce na pozici šéfa rozvědky Ondrej Páleník, který byl vyslechnut dnes, se rozšíření obvinění vyhnul - agenturu si rozvědka najala v době, kdy už formálně v čele zpravodajství několik měsíců nepůsobil.

Rozšířené obvinění však postrádá jeden elementární údaj: komu zpravodajci peníze za sledování vydali. Kovanda i Pohůnek, kteří si soukromé agenty objednali, řekli vyšetřovatelům, že to nevědí. Deník Insider napsal tento týden, že žádný doklad, na kterém by bylo uvedeno jméno nebo název společnosti, která byla na sledování najata, mezi policejními dokumenty není. 

Testovali jsme, ale nevíme koho

Připomínáme, že podle policie si Jana Nagyová sledování vládních zaměstnanců objednala z obavy, aby se neprozradil její milostný poměr s expremiérem Petrem Nečasem. Oslovila tehdejšího šéfa zpravodajství Milana Kovandu, který věc obratem předal svému podřízenému Janu Pohůnkovi.

Insider také napsal, že Pohůnek se pak obrátil na svého známého - bývalého důstojníka rozvědky, který však už v armádě nepracoval. Jenže ani on nepřišel do přímého styku s agenturou, která Pertla a Hegrovou sledovala, a jednal přes prostředníka.

Kovanda i Pohůnek odrážejí obvinění v tomto bodě tím, že úkol byl zadán v rámci testování schopností a znalostí bezpečnostních agentur, proto mohly být využity prostředky zpravodajství. Toto tvrzení podle zjištění Insideru podepřela také výpověď Kovandova předchůdce na postu šéfa rozvědky Ondreje Páleníka. Ten žalobcům při svém výslechu sdělil, že za svého působení v čele rozvědky se sám stal terčem jedné ze soukromých agentur, kterou byl sledován. Testování soukromníků tak podle obviněných má své opodstatnění.

Posun žalobce Komára

Jenže podle žalobců má obhajoba zpravodajců vážné nedostatky. "Nedává to moc smysl. Obvinění tvrdí, že tím testovali soukromé agentury, ale ani nevědí jaké. Jako laik bych se zřejmě ptal, jaký to mělo význam," diví se žalobce Pavel Komár z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Sám Komár ještě před týdnem deníku Insider řekl, že jméno agentury, která sledování prováděla, je jen detail. Ale nyní už pro Aktuálně.cz připustil, že se věcí detektivové zabývají. 

"Šetření stále probíhá, tušíme, kdo mohl sledování provádět. Doklady o platbách zpravodajství a potvrzení jsou k dispozici, ale vše probíhalo přes prostředníky, a tak stále nemáme zcela jasno," řekl žalobce.

Šest splátek

Aktuálně.cz také zjistilo, proč policie stále tápe. Přestože vyšetřovatelé mají podle Komára k dispozici dokumenty o platbě, jméno člověka, který úředníky sledoval, nebo společnosti, která si 125 tisíc korun Vojenskému zpravodajství za sledování naúčtovala, na nich nenajdou. Účetnictví rozvědky totiž podléhá zvláštnímu režimu a vnitřním předpisům.

Aktuálně.cz však ví, že podle policejních dokumentů byly peníze vypláceny ze speciálního fondu celkem v šesti splátkách (po každém dni při odevzdání výstupů ze sledování). Navíc byly předány v hotovosti tak, aby nebylo možné dohledat stopu bankovního převodu.

Policie tak má v ruce jen "Potvrzení o vydání finančních prostředků". A z něj lze vyčíst jen několik základních údajů. Účel: "Tyto prostředky byly použity k zajištění zakrytí forem a metod zpravodajské činnosti", jméno toho, kdo peníze vydal: Jan Pohůnek, a vydané částky: celkem 125 300 korun.

Agenti sledovali Hegrovou a Pertla celkem osm dní. Pohůnkovi přes prostředníka poslali několik flash disků a například také papírek s časy výjezdů Pertlova vozu z garáže na vládě. Když chtěla policie získat od rozvědčíků znění vnitřních předpisů, které nakládání s prostředky zpravodajství upravují, současný šéf Pilc je odmítl vydat. Vyšetřovatelé se dověděli pouze to, že o nakládání s prostředky rozhoduje ředitel, a tak je vyšetřování na mrtvém bodě.