Praha - Ministerstvo financí zvažuje možnost, že se pokusí vyvlastnit pozemky fotbalového stadionu Sparty Praha. Prodalo je v roce 2002 a stát na této transakci tratil 178 milionů korun.
"Tato varianta není vyloučena. Ve věci obnovení vlastnického práva k převedeným pozemkům se připravuje právní analýza, která však ještě není kompletně ukončena," sdělil deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Jasno by mělo být ještě v průběhu tohoto měsíce, nebo nejpozději v únoru. Sparta pozemek získala za 20 milionů korun, odhadní cena, s níž se ztotožnil soud, činí 198 milionů korun.
Sparta: Stát nám pozemek vzít nemůže
Inkriminovaný pozemek používá Sparta spolu s dalšími nemovitostmi jako zástavu proti úvěrovému rámci ve výši 450 milionů korun. Ten má sjednaný u J&T Banky. I samotný fotbalový klub patří do portfolia skupiny J&T.
Toho, že by o pozemek mohla přijít, se Sparta neobává. Otázkou možného vyvlastnění pozemků se podle svého mluvčího Ondřeje Kasíka vůbec nezabývá.
"Smlouva je platná a to je pro nás rozhodující. Stát ani zpětně ze své vůle nemůže odebrat majetek, který už prodal na základě platné smlouvy," říká Kasík.
Košťál získal pozemek až příliš levně
U obchodu mezi státem a Spartou a zrodu celé kauzy byli v roce 2002 Jiřina Böhmová, tehdy úřednice ministerstva financí, a Vlastimil Košťál, tehdy předseda představenstva fotbalového klubu. Jejich podpisy najdeme pod smlouvou o převedení pozemků pod letenským stadionem.
Prodejní cenu stanovila Böhmová na 20 milionů korun, a to na základě znaleckého posudku, který dodala kupující strana. V roce 2006 se celá věc začala přetřásat v médiích a Böhmová skončila u soudu, který se ztotožnil s jiným posudkem. Podle něj byla cena pozemku stanovena na 198 milionů korun.
Soud konstatoval, že Böhmová poškodila stát, a vyměřil jí desetiměsíční podmíněný trest. A nařídil jí náhradu škody 178 milionů korun. Této povinnosti ji však odvolací soud zbavil a ministerstvo financí po ní nyní vymáhá podle zákoníku práce částku 188 tisíc korun (jde o čtyřiapůlnásobek jejího tehdejšího platu).
Böhmová se chce i tak očistit úplně a podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
Sparta pozemek používá jako zástavu proti úvěrům
Na to, že pozemky pod areálem na Letné slouží Spartě k získání úvěrů, upozornila v roce 2006 televize Nova.
Ta tehdy mj. uvedla, že Košťál a jeho nástupce ve vedení Sparty Křetínský uzavřeli úvěrové smlouvy s Raiffeisenbank (150 milionů Kč + 3,4 milionu eur), Poštovou bankou (400 mil. Kč) a PPF bankou (400 mil. Kč), což v součtu činí 1,045 miliardy korun. Zástavou měly být právě pozemky pod stadionem a stadion samotný.
Takto podanou informaci tehdy označil letenský boss Daniel Křetínský za "totální nesmysl". Podle něj "Nova nasčítala úvěrové rámce minulé, aktuální i budoucí". Aktuální dluh Sparty vyčíslil v létě 2006 na 320 milionů korun.
Bez účasti v Lize mistrů se ekonomice Sparty nedaří
K tomu, jaká je míra zadluženosti fotbalové Sparty nyní, tedy na začátku roku 2012, se její mluvčí odmítl vyjádřit.
Fakt, že se klubu dlouhodobě nedaří probojovat se do štědře honorované Ligy mistrů, se na jejím hospodaření odráží negativně. Například ve třech sezonách v rozmezí let 2007-2010 nastřádala ztrátu ve výši 527 milionů korun.
Kumulovanou ztrátu pomáhá řešit J&T Banka. Zmiňovaný úvěrový rámec 450 milionů korun s ní má sjednaný společnost ACS Properties, a. s., kterou stoprocentně vlastní AC Sparta Praha fotbal, a. s., tedy fotbalový klub, který po podzimu vede ligovou tabulku.
