Praha - Majitel a nejčilejší moderátor televize Barrandov v jedné osobě Jaromír Soukup má v poslední době co vysvětlovat.
V létě mu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vytkla příliš časté zvaní zástupců hnutí ANO na úkor konkurence. Teď rada čeká na jeho zdůvodnění, proč začátkem prosince prakticky neoponoval hradnímu mluvčímu Jiřímu Ovčáčkovi, vedoucímu nepřiznanou kampaň za zvolení Miloše Zemana prezidentem. U rady si stěžuje i Soukupem opomíjený kandidát Marek Hilšer.
Šéf Barrandova schytal kritiku i kvůli častému zvaní Tomia Okamury, vydávání exponentů prokremelské a radikálně nacionalistické scény za "publikum obyčejných občanů", jak ukázal server Hlídací pes, či pro svérázný styl moderování, při němž mimo jiné vybízí hosty, aby rozdělovali politiky podle prospěšnosti pro lid a političky podle sexuální atraktivity.
Zatímco Soukup kritiky odmítá a tvrdí, že například koncentrace zástupců hnutí ANO byla způsobena odmítnutími ostatních politiků, vyvstává otázka, jak se s fenoménem televize Barrandov popasuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tedy orgán, jehož posláním je mimo jiné dohlížet, zda televize a rádia dodržují zásady objektivity a vyváženosti, a případně je pokutovat.
Rada ale v arzenálu nemá zbraň, která by utišila kritické hlasy, podle nichž stanice se sedmiprocentním podílem na trhu nahrává Zemanovi, Babišovi či Okamurovi. Když například pozvala místopředsedu ČSSD Jana Birkeho, aby s Miroslavem Kalouskem probíral mimo jiné dopravu, posadili proti němu Okamuru s tématem migrace. Birke pak řekl, že to "bylo tendenční jak kráva".
Například na vysvětlení pořadu s Ovčáčkem dala rada Soukupovi třicet dnů. Lhůta vyprší těsně před termínem druhého kola prezidentských voleb - a pokud mají kritici pravdu, splněním strategického cíle v podobě Zemanova vítězství se otázka možné pokuty stane zcela podružnou. Navíc se přízeň, kterou prezident Barrandovu projevuje, odrazí na sledovanosti pořadů, kde je hostem.
Rada sankcemi udělenými kvůli objektivitě a vyváženosti šetří. Od roku 2011 dostala Česká televize z tohoto důvodu čtyři pokuty v úhrnné výši 500 tisíc korun, Nova dvě celkem za 300 tisíc a Prima jednu stotisícovou, přičemž nejvyšší možná sankce činí 2,5 milionu korun. Barrandov vykázal v roce 2016 zisk 23,6 milionu korun při tržbách 608 milionů. Předtím byl vždy ve ztrátě.
Výše případné pokuty záleží na závažnosti přestupku, povaze vysílaného programu i pozici provozovatele na mediálním trhu, kde má odpovědnost vůči divákům. Rada dbá i na předvídatelnost svých rozhodování, což jinými slovy znamená, že nelze očekávat razantní přitvrzení stran výše trestů.
Od listopadu 2014 pokutu kvůli objektivitě a vyváženosti nedostal nikdo, podle jejího předsedy Ivana Krejčího to ale není dané aktuálním složením rady, která se v roce 2015 z velké části obměnila.
"Je-li v rámci řízení prokázáno spáchání přestupku, pak je ukládána pokuta. Pokutu je ovšem možné udělit jen, je-li splněn základní zákonný předpoklad, a to, že stejnému provozovateli bylo již vydáno upozornění za typově obdobné předchozí porušení zákona. To, jakým způsobem se posuzuje typová shodnost předchozího přestupku, upravuje judikatura soudů, kterou se rada musí řídit," říká Krejčí.
Šéf rady zároveň doplňuje, že není v silách rady kontinuálně sledovat veškerý mediální obsah. "Některými věcmi se zabýváme jen na základě stížnosti, a pokud stížnosti nebyly, tak zřejmě lidé problémy tak vážně nevnímali," řekl Aktuálně.cz předseda rady Krejčí s tím, že vlastní monitoring rada provádí jen při volebních kampaních, kdy je situace vyhrocenější.
Ani případné řízení a uložení pokuty není samozřejmé, potrestané médium se může bránit soudně, což má odkladný účinek. "Ze správního hlediska je poměrně obtížné dokázat někomu prohřešek proti objektivitě a vyváženosti, protože to jsou v jistém smyslu poněkud vágní pojmy," dodává předseda rady.
Kritiku si Soukup zaslouží, ale posílení rady se může vymstít
Odpověď na otázku, zda by mělo smysl radě rozvázat ruce, aby byla akceschopnější, nemá ani Jan Jirák, který na fakultě sociálních věd vyučuje budoucí žurnalisty a zabývá se mediální výchovou a teorií mediální komunikace.
"Upřímně, opravdu nevím. To, co se svou televizí předvádí Jaromír Soukup, mnohdy zasluhuje kritiku, když to řeknu opatrně. Na druhou stranu, možná, že méně škod způsobí jeden svérázný majitel televize než příliš silný orgán státní správy," upozorňuje Jirák na úskalí případného nápadu radu posílit, nebo ji alespoň dát operativnější nástroje.
Podle Jiráka je citlivou otázkou, co je vyšší hodnota. "Jestli podivnosti jednoho majitele, nebo princip, že stát má co nejméně zasahovat do chodu médií," dodává pedagog z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.
Díky rozložení sil ve sněmovně totiž v následujících letech lze očekávat, že jak v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, tak i v Radě České televize výrazně posílí zástupci sdílející pohledy Andreje Babiše, a posílená rada by tak mohla mít větší páky na premiérovi nepohodlná média. Babiš navíc při obsazování míst nezapomíná na blízké svého spojence Miloše Zemana - vedoucím Úřadu vlády například učinil bývalého místopředsedu SPOZ Radka Augustina.
Z opačného úhlu pohledu se pak nabízí otázka, zda regulace televizí či rozhlasových stanic skrze vysílací licence není v současnosti, kdy tato média čelí nejen tisku, ale taktéž fakticky neregulovaným internetovým konkurentům a sociálním sítím, přežitkem.
Systém dosluhuje, ale na odpis ještě není
"Myslím, že systém, který je tu zavedený a obecně platí i v evropském měřítku, případně v USA, dosluhuje," přikyvuje Jirák. "Chvíle, abychom uvažovali o úplné změně, ale podle mě ještě nenastala. Televize přes veškerý vývoj pořád ještě zůstává skutečně masovým médiem a pořád se podílí na vytváření pocitu veřejného prostoru," vysvětluje.
Trendů si podle něj všímá i Evropská vysílací unie, sdružující převážně veřejnoprávní, ale i některé komerční televize a rádia. Z jejich materiálů je podle Jiráka zřejmé, že si unie uvědomuje příchod zásadní změny, se kterou se v budoucnu budou instituce muset poprat.
