Soudce a někdejší kandidát na ústavního soudce Robert Fremr při rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy v roce 1988 musel vědět, že případ vyšetřovala Státní bezpečnost (StB). Ve zprávě to uvedl tým Ústavu pro studium totalitního režimu (ÚSTR), který se Fremrovým působením v komunistické justici zabýval na základě žádosti prezidenta Petra Pavla. Po dohodě s prezidentskou kanceláří dvanáctistránkovou zprávu ÚSTR zveřejnil na webu. Fremr se nakonec v srpnu kvůli tlaku ohledně svého působení v předlistopadové justici nominace na ústavního soudce vzdal.

Vyšetřování tzv. případu Olšanských hřbitovů, ve kterém Fremr odsoudil tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům, manipulovala podle archivních dokumentů StB. Fremr při projednání své kandidatury v Senátu odmítl, že by o tom tehdy věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. "Soudce JUDr. Robert Fremr musel s naprostou jistotou vědět, že celý případ vyšetřovala Státní bezpečnost," stojí ve zprávě ÚSTR.

StB podle historiků případ vyšetřovala, manipulovala a také zneužívala k mediální propagandě. Fremr, který mimo jiné souhlasil s natáčením dokumentu o procesu přímo v soudní síni, musel o propagandistických záměrech vědět, tvrdí ÚSTR.

Tým zkoumal i Fremrovy rozsudky za komunistického režimu nad emigranty. Mimo jiné porovnával, zda byl ve srovnání s dalšími trestními soudci a senáty v Praze aktivistický. Fremrův senát na Obvodním soudu pro Prahu 4 se na souzení tehdy trestného nezákonného opuštění republiky podílel podle zprávy nadprůměrně. "Ve srovnání s ostatními soudy však nelze u Roberta Fremra konstatovat excesivní aktivismus, jaký projevovali někteří jiní soudci," uvedli badatelé ve zprávě. ÚSTR dodal, že morální rovinu či mezinárodní kontext nezkoumal.