Část obžalovaných je shodná s první větví Rathovy kauzy, kterou již napodruhé nepravomocně skončil soud loni v létě. Jako hlavní aktéry v ní označil právě Ratha, který dostal osm a půl roku vězení, a manžele Kateřinu a Petra Kottovy, kteří dostali o rok nižší tresty.
Nyní spolu s nimi stane před soudem například i firma Metrostav a její bývalí nejvyšší představitelé - generální ředitel Pavel Pilát a obchodní náměstek Jiří Anděl. Dalšími stíhanými jsou například firmy Hospimed a Puro-klima, dodávající vybavení nemocnic, či bývalý ředitel středočeské záchranky Martin Houdek.
Zakázky za tři čtvrtě miliardy
Žalobce klade obžalovaným za vinu zmanipulování zakázek na rekonstrukce či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně či dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Podle vyšetřovatelů požadovali obžalovaní úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu korun.
Soudkyně Iva Říhová, která dosud řešila spíše násilné trestné činy, zatím nařídila třicet dva jednacích dnů až do konce března. Jen těžko se přitom dá očekávat, že by do té doby proces stihla dokončit a vynést rozsudek. Naopak lze předpokládat, že hlavní obžalovaný Rath bude jako v minulém procesu, vedeném Robertem Pacovským, protahovat jednání svými dlouhými projevy či námitkami a stížnostmi na postup soudu.
Pro srovnání: v první větvi kauzy Davida Ratha nařídil soud skoro tři sta jednacích dnů, než mohl vynést verdikt. A zhruba desetkrát musel během té doby řešit vrchní soud námitky Ratha a dalších obžalovaných proti soudci Pacovskému a tomu, jak vedl jednání.
Nezákonné odposlechy?
Případ dostal Krajský soud v Praze poprvé již v červenci 2016. V lednu 2017 jej však tehdejší soudce Ivo Zelenka vrátil k došetření kvůli údajně nezákonným odposlechům. A to krátce poté, co Vrchní soud v Praze použití odposlechů v první větvi případu zpochybnil. To zvrátil až o půl roku později Nejvyšší soud, když konstatoval, že odposlechy byly v pořádku.
Žalobce Pražák pak podal obžalobu loni v létě podruhé. Nedostal ji už ale na stůl soudce Zelinka, který oznámil svůj odchod do důchodu, ale jeho kolegyně Říhová.
Původní velkou kauzu, která se týkala především předražené a zmanipulované zakázky na opravu zámku v Buštěhradu, žalobci rozdělili kvůli tomu, aby případ urychlili a měli čas zmapovat další zakázky. Nicméně první případ ještě neskončil.
Po vrácení případu kvůli sporným odposlechům (které ovšem Nejvyšší soud na rozdíl od Vrchního soudu v Praze uznal za zákonné a tedy zcela použitelné) soudce Robert Pacovský loni v létě vynesl zcela totožný verdikt jako poprvé. Proti němu se ale všichni obžalovaní opět odvolali a případ bude znovu řešit senát Vrchního soudu v Praze v čele s Pavlem Zelenkou, který jej řešil již před dvěma roky.
Spis mu dorazil v polovině listopadu, ale zatím nenařídil jednání. Podle mluvčí Simony Heranové to ale v dohledné době nebude. "Nelze to ani odhadnout, neboť příslušný senát studuje jiné, velice rozsáhlé trestní věci, které napadly dříve," uvedla Heranová.
Rathovy žaloby i spor o přístroje
Soudy řeší i řadu dalších souvisejících případů, z nichž většinu vyvolal David Rath, který podal žaloby například na Vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, žalobce Petra Jiráta či "svého" soudce Roberta Pacovského, kterého opakovaně označoval za podjatého. Žádal také odškodné za údajné nezákonné zásahy. Jen v minimu z případů byl však úspěšný.
Soud také řeší například žalobu společnosti Hospimed, která žaluje Kolínskou nemocnici o doplatek 66 milionů korun za vybavení, které jí dodal, ale ta jej odmítla zaplatit s odůvodněním, že zakázka byla zmanipulovaná. Nemocnice totiž kvůli tomu přišla o evropskou dotaci, která měla u celé zakázky činit téměř sto milionů korun - 85 procent její ceny. Soud zatím jednání přerušil.
