Soud: Senátor nepoškodil v kampani děkana VŠE

Tomáš Fránek
31. 5. 2007 11:57
Senátor označil děkana jako učitele marxismu leninismu
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Brno - Senátor Občanské demokratické strany Milan Bureš v kampani ve volbách v roce 2004 nepoškodil děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiřího Schwarze, když ho označil za učitele marxismu leninismu.

Defintivně tak rozhodl Nejvyšší soud, který potvrdil verdikty soudců z ostravského krajského soudu a olomouckého Vrchního soudu.

Bureš totiž ve volební kampani svého protikandidáta Schwarze označil za učitele marxismu-leninismu na Vysoké škole ekonomické, který hned po listopadu 1989 oblékl dres liberála.

Krátká doba na manipulace

"15 let po revoluci je příliš krátká doba na to, aby se lidé, jejichž základní schopností je manipulace s lidmi a fakty, prali o moc," uvedl Bureš.

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz, Tomáš Adamec

Infobox

Spor o nepravdivé informace v rámci volební kampaně se už v minulosti dostaly až k Ústavnímu soudu. Šlo o volbu Jana Nádvorníka z ODS v Praze v roce 2004.

Nejvyšší správní soud zrušil výsledek voleb v Praze 11 kvůli tomu, že podle jeho názoru se volební kampaň v tomto obvodu nekonala čestně a poctivě a poškodila kandidáta KDU-ČSL Antonína Zápotockého.

Soud souhlasil s tím, že články v místních listech mohly mít vliv na výsledky voleb.

Ústavní soud ale tento verdikt v precedenčním rozhodnutí zrušil s tím, že sice došlo k chybám, ale na výsledky voleb nemohly mít žádný vliv.

 

Podle Schwarze, zakladatele a prezidenta známého Liberálního institutu, šlo o nepravdivé a znevažující tvrzení, Bureše zažaloval a požadoval omluvu.

U soudů ale neuspěl. Krajský soud v Ostravě i Vrchní soud v olomouci děkanovu žalobu zamítly.

Vrchní soud v Olomouci uvedl, že to, že Bureš označil Schwarze za učitele marxismu-leninismu, je tvrzením ve své podstatě pravdivým.

"I když žalobce nepřednášel přímo marxisticko-leninskou filosofii ani vědecký komunismus, ale pouze složku tehdejší politické ekonomie, šlo tak o součást marxismu-leninismu," rozhodl soud s tím, že nedošlo ke snížení cti a důstojnosti Schwarze ve společnosti.

"Žalobce byl až do změny státního režimu dlouhodobým členem KSČ, který se podílel na prosazování její ideologie (a to jak jako člen této strany, tak i jako učitel)," dodal soud. 

Schwarz ve svém životopise uvedl, že by členem komunistické strany od roku 1984 do 1989.

Každý učitel marxista

Pravdivý a reálný základ měly podle soudců i další Burešova tvrzení týkající se děkanova působení po roce 1989. Soud dodal, že šlo o hodnotící úsudky v rámci volební soutěže, které byly přípustné.

Schwarz se ale rozhodnutí pokusil zvrátit v dovolání k Nejvyššímu soudu. Za chybné rozhodnutí označil to, že soudy dospěly k názoru, že byl učitelem marxismu-leninismu na Vysoké škole ekonomické.

"Tento názor by ve svých důsledcích znamenal, že každého pedagoga z tehdejší doby by bylo možno označit za učitele marxismu-leninismu," uvedl ve svém dovolání Schwarz.

Ten nesouhlasil ani s tím, že podle soudů šlo o přípustný politický boj v předvolební kampani.

"Každý člověk musí být posuzován podle svého skutečného chování a nikoliv podle toho, ke které skupině po určitou dobu patřil. V opačném případě by šlo o aplikaci kolektivní viny," uvedl děkan ve svém dovolání.

Nejvyšší soud ale nyní Schwarzovo dovolání jako nepřípustné odmítl.

Přísněji na politiky

Soud navíc zdůraznil, že práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat všichni občané, tedy i politikové a ostatní veřejně činné osoby. 

Senátor Bureš během cesty po Vsetínsku.
Senátor Bureš během cesty po Vsetínsku. | Foto: Ludvík Hradilek

Ale při posuzování tohoto práva musí politici počítat s tím, že jsou pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o jejich profesní i soukromý život. 

"Hranice přijatelné kritiky jsou adekvátně širší u politiků než u soukromé osoby," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Pavla Pavlíka.

A i když ne všechny detaily celého případu posoudily soudy zcela přesně, podle Nejvyššího soudu ve svém rozhodování nepochybily.

Senátorská kampaň na Novojičínsku v roce 2004 byla právě kvůli sporu Bureše a Schwarze označena za nejostřejší a také nejdražší v regionu.

Celkem kandidáti zaplatili za předvolební propagaci asi 3,5 milionu korun, zatímco volební kampaně v jiných obvodech stály kolem dvou milionů korun. Nejvíc utratil právě Jiří Schwarz, který ale skončil na třetím místě a do druhého kola se nedostal.

 

 

Právě se děje

Další zprávy