Soud: Namol opilý spolujezdec může být spoluviníkem nehody

Tomáš Fránek
3. 4. 2014 5:30
Pokud dojde k nehodě, nemůže se spolujezdec vymlouvat na to, že jeho jednání bylo nedobrovolné a nemohl jej nijak ovlivnit.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Tomáš Adamec

Brno – Namol opilý spolujezdec, kterého usadili kamarádi do auta s řidičem pod vlivem alkoholu, se nemůže vymlouvat na to, že jeho jednání bylo nedobrovolné a nemohl jej nijak ovlivnit.

To, že se někdo opije tak, že si nic nepamatuje a jede pak autem se svými kamarády, se kterými pil alkohol, není žádná polehčující okolnost. Je to totiž srovnatelné se situací, kdy si lidé dobrovolně sednou do auta s opilým řidičem. Potvrdil to Nejvyšší soud, který rozhodoval čtyři roky starý případ nehody v Praze. Nehodu při cestě z diskotéky zavinil opilý řidič, vážně při ní byl zraněný i spolujezdec. Ten přitom s vypůjčeným autem na diskotéku jako řidič přijel, v době nehody měl na sedadle spolujezdce v krvi 2,48 promile alkoholu.

"Jestliže se (zraněný spolujezdec) uvedl do takového stavu opilosti, že byl do vozu řízeného jinou osobou posazen, lze to přirovnat k situaci, kdy se osoba dobrovolně rozhodne absolvovat jízdu s řidičem v podnapilém stavu. Kdyby se neopil, k žádné škodě by nedošlo," rozhodl Městský soud v Praze a nyní jeho stanovisko potvrdil i Nejvyšší soud.

Ten už přitom v roce 2009 v jiném případu nehody rozhodl, že si spolujezdci v případech, kdy dobrovolně sednou do auta s opilým řidičem, mohou za svá zranění při nehodách z velké části sami. A nemohou dostat plné odškodnění od pojišťovny. Nový případ namol opilého muže, který kvůli alkoholu vůbec nevěděl, že si sedá do auta, výklad soudu ještě rozšiřuje.

Fakta případu jsou následující. Skupina mladých lidí se ve vypůjčeném autě vydala na diskotéku v Praze. Muž, který auto původně řídil, při odjezdu nebyl kvůli své opilosti vůbec schopný do auta nasednout, museli mu pomoci jeho kamarádi. Za volant se tak posadil muž, kterému policisté poté, co způsobil nehodu, naměřili 1,48 promile alkoholu. Při nehodě došlo k vážnému zranění spolujezdce s trvalými následky.

Pojistka na deset milionů

Řidič, který nehodu zavinil, měl uzavřenou pojistku u České pojišťovny. Podle pojistky tak náhrada škody pro zraněného spolujezdce měla být deset milionů korun, zraněný muž měl také dostávat pravidelnou měsíční rentu. Pojišťovna ale nechtěla celou částku vyplatit, a proto se případ dostal před soud.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že muž si může částečně za svá zranění svým nezodpovědným počínáním a spoluvinu stanovil na dvacet procent z celkové náhrady škody. Městský soud v Praze ale ještě podíl viny opilého spolujezdce výrazně zvýšil, a to na 40 procent. "Muž si musel být vědom rizika, že buď on, nebo někdo z jeho přátel bude při návratu řídit automobil pod vlivem alkoholu," rozhodli soudci s tím, že muž tak má od pojišťovny dostat 5 310 000 korun.

Muž se ale obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Podle něj se jeho počínání nedá srovnat s jednáním lidí, kteří dobrovolně absolvují jízdu s opilým řidičem. "Neusedl jsem do auta sám, byl jsem tak opilý, že jsem nebyl schopen chodit, a byl jsem do vozu přáteli odveden," uvedl muž v dovolání s tím, že spoluzavinění převyšující dvacet procent je v tomto případě nepřiměřené.

Řidičem na celý večer

Senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Martou Škárovou ale vysokou míru spoluviny opilého spolujezdce potvrdil. Muž si podle soudců musel být vědomý rizika, že auto bude řídit někdo pod vlivem alkoholu. "Okolnost, zda muž vzhledem k vlivu opilosti mohl, či nemohl ovlivnit své jednání a nástup do auta na zpáteční cestu, je v této souvislosti bez významu," rozhodl Nejvyšší soud.

Pokud muž tvrdí, že kvůli počínání jeho přátel, kteří jej posadili do auta, vlastně neexistuje souvislost mezi jeho opilostí a nehodou, nemá podle Nejvyššího soudu pravdu. Kdyby se totiž muž neopil, nemuselo by podle soudců k žádné nehodě vůbec dojít. A stanovení vysokého podílu spoluviny je tak spravedlivé.

 

Právě se děje

Další zprávy