Praha - Mimořádná sněmovní schůze k církevním restitucím bude ve čtvrtek příští týden. Na žádost poslanců opozičních KSČM a hnutí Úsvit ji ve středu svolal šéf komory Jan Hamáček (ČSSD).
Podle zástupců komunistické strany a Úsvitu příslušné úřady nechtějí po žadatelích o majetek všechny potřebné doklady, porušují tak zákon.
"Byli jsme konfrontováni s poznatky, že státní památkový úřad či jiné úřady pod ministerstvem kultury či ministerstvem zemědělství porušují zákon (o církevních restitucích) tím, že netrvají na tom, aby všechny potřebné doklady byly předkládány," řekl dnes novinářům předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle něj tak hrozí, že by církve a náboženské společnosti mohly dostat majetek, který před 25. únorem 1948 nevlastnily.
Filip: ve hře je i Ústavní soud
Podle lídrů opozičních KSČM a Úsvitu se úřady neřídí zákonem, ale metodickým pokynem. Ten prý požadavky pro vydávání v rozporu s normou snižuje. Komunisté a hnutí žádají po vládě vysvětlení. "Žádáme jasné zdůvodnění a zpátky dodržovat hlavní zákon. Není potřeba měnit zákon, ale dodržovat ten stávající," uvedl šéf Úsvitu Tomio Okamura.
Vyrovnání s církvemi
- Dosavadní dohoda s církvemi počítá s vyplacením 59 miliard korun. V úvahu má být brána inflace, tudíž celkově by mohla částka vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
- Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let.
- Prvních 17 let v období, kdy se bude majetek církvím vracet, by ještě stát církve částečně finančně podporoval - a to částkou 1 miliarda a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.
Podle návrhu programu schůze by měla vláda podat informaci "o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi". Pokud by Sněmovna o restitucích nejednala a zákon se nedodržoval, je podle Filipa možné obrátit se kvůli vydávání majetku na Ústavní soud.
Církve by měly získat zpět 56 procent majetku, a to pole, lesy, rybníky i nemovitosti za 75 miliard korun. Během 30 let by měly dostat také vyrovnání asi 80 až 90 miliard korun po započtení inflace.
