Brno - Exposlanci ODS Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa mohou uniknout stíhání za dohody o rezignaci výměnou za "trafiky".

Ivan Fuksa byl po měsíc trvající vazbě propuštěn krátce před 22. hodinou, ostravskou věznici opustil o pár desítek minut později i Marek Šnajdr. O hodinu později se pak z věznice v Olomouci dostal i Petr Tluchoř.

Fuksa i Šnajdr po propuštění z věznice kritizovali žalobce. "Byl to nejdelší měsíc mého života. Nedobrovolně jsem se stal pokusným králíkem státního zástupce (Ivo) Ištvana," řekl Fuksa a stejně jako Šnajdr odmítl všechna obvinění proti němu vznesená. Podle Šnajdra musí země očekávat zásadní diskusi o roli "některých aktérů v této pseudokauze". Oba pak ihned zamířili za svými rodinami.

Podle bývalého ministra zemědělství Fuksy se k němu personál věznice choval velmi korektně. "Ale to prostředí je katastrofální pro člověka, který je zvyklý 16 hodin denně pracovat," uvedl. "Hlady se tam netrpí," dodal.

Chování členů vězeňské služby pochválil i Šnajdr. Přislíbil, že se ke svému obvinění "velmi aktivně vyjádří", ale až po návratu domů. "Tyto hodiny patří mé rodině," dodal Šnajdr.

"Především chci poděkovat nezávislému soudu, který mi umožní uchovat si víru v právní stát," řekl po opuštění věznice Tluchoř, pro kterého prý byly nejhorší okamžiky po zatčení policií a první minuty v cele předběžného zadržení. Stejně jako Fuksa se Šnajdrem poděkoval zaměstnancům vězeňské služby za korektní chování. "Potřebuji trochu prostoru se oklepat, pak se k dalším věcem vyjádřím," doplnil Tluchoř, na kterého čekala před věznicí manželka.

Trestní stíhání není zastaveno

Nejvyšší soud podle mluvčího Petra Knötiga v úterý vyňal Šnajdra a Tluchoře z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Třetí obviněný, exposlanec Ivan Fuksa, si stížnost nepodal, verdikt, který je konečný a nelze se proti němu odvolat, se přesto vztahuje i na něj.

Podle Tluchořova advokáta Marka Nespaly Nejvyšší soud rozhodl, že politické jednání nemůže založit trestní odpovědnost. O propuštění trojice z vazby následně rozhodl soud v Ostravě.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu podle olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana nevyplývá, že by nebylo možné trestní stíhání vést. "Tímto aktem trestní stíhání rozhodně zastaveno není," řekl.

Expremiér Petr Nečas na to zareagoval prohlášením, že by měl Ištvan rezignovat.

"Nejvyššímu soudu pouze nebylo jasné, zda stíhané jednání neprobíhalo mimo půdu Poslanecké sněmovny, a výslovně nevyloučil, že okolnosti, za nichž se vzdal poslanec svého mandátu, mohou být předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení," uvedl Ištvan. Podle něho budou nyní žalobci Nejvyšší soud ještě žádat o výklad, zda poslanci jsou vyňati i pro jednání, ke kterému došlo i mimo půdu sněmovny.

"Svoje osobní pocity nebudu přenášet na nikoho. Čekáme, až budeme mít odůvodnění věci, a samozřejmě se k tomu nějakým způsobem postavíme, protože v současné době nikdo nevíme, jakým způsobem to Nejvyšší soud odůvodňoval a proč došel k takovémuto rozhodnutí," reagoval na rozhodnutí soudu šéf ÚOOZ Robert Šlachta. 

Nejvyšší soud své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že v době do 7. listopadu 2012, kdy se měli tehdy ještě poslanci za ODS trestného jednání dopustit, se na ně vztahovala poslanecká imunita.

"Za projev učiněný v Poslanecké sněmovně je namístě pokládat i jednání poslance v souvislosti s jeho politickou činností, a tedy také jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran nebo jejich koalic," uvedl Nejvyšší soud ve svém verdiktu.

O každém z poslanců rozhodl jiný senát, na zdůvodnění se soudci shodli. "Za takový projev je v daném případě namístě pokládat i (v daných souvislostech a s ohledem na dosud učiněná skutková zjištění) jednání obviněného, pokud tento v rámci výkonu svého poslaneckého mandátu odmítl vyjádřit svůj souhlas s přijetím označených (daňových) zákonů," rozhodl soud.

"Proto také dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v posuzované věci tak došlo k nepřijatelné ingerenci exekutivní moci do moci zákonodárné. Současně je také namístě uvést, že ani ze skutku popsaného v odůvodnění vzneseného obvinění nijak neplyne, že se tak mělo stát mimo půdu Poslanecké sněmovny či jejích orgánů," rozhodli soudci.

Otazník nad děním po 7. listopadu

Otázkou tak nyní je, zda bude pokračovat trestní stíhání po 7. 11. 2012, tedy ve chvíli, kdy už exposlanci nebyli ve sněmovně, a nechránila je tak poslanecká imunita.

Nejvyšší soud totiž rozhodoval pouze o období, kdy Tluchoř, Fuksa i Šnajdr byli ještě poslanci. "Nejvyšší soud řešil pouze období imunity, tedy do 7. 11. 2012 obě části spolu ale souvisí. Trestní řízení bude pokračovat, je však možné, že dojde k překvalifikování trestného činu," uvedl Tluchořův advokát Jiří Brátka.

Fuksův advokát Tomáš Gřivna nechtěl zatím rozhodnutí soudu interpretovat, protože jej zatím nemá celé k dispozici. "Já si myslím, že je nutné rozhodnutí soudu nejprve zanalyzovat, na co všechno se vztahuje nebo nevztahuje, aby z toho nevznikla přehnaná očekávání," řekl.

Nejvyšší soud tak rozhodl podobně jako u případu uplácení poslanců Věcí veřejných (VV) Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí Vítem Bártou. Soudci uvedli, že jednání, která se konala na půdě Poslanecké sněmovny, byť na uzavřeném zasedání poslaneckého klubu VV, spadají pod ochranu poslanecké imunity.

Exposlanci ODS Šnajdr, Tluchoř a Ivan Fuksa jsou viněni z toho, že se po rebelii proti vedení své strany vzdali poslaneckého mandátu. Umožnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem. Policie v tom spatřuje formu korupce.

Kalousek: Doufám, že někdo bude volán k odpovědnosti

"V tuto chvíli to znamená jediné, že trestná činnost se velmi pravděpodobně odehrávala, podle těch informací, které máme. Jenom ti poslanci, kteří se jí dopouštěli, nebudou za to s ohledem na absolutní imunitu postižitelní. To nic nemění na tom, že se jednalo o politickou korupci, a nic to nemění na tom, že z těchto důvodů měla dávno odejít vláda Petra Nečase," reagoval na vývoj událostí sociální demokrat Jeroným Tejc.

Naopak bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který v případu také vypovídal, prý nikdy nepochyboval o tom, že exposlanci za své jednání nemohou být stíháni. "Beru to na vědomí jako rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jen pevně doufám, že někdo bude volán k odpovědnosti za náklady, které s sebou ta vazba a náhrady za ni, které zcela jistě budou vymáhány," řekl.

Žalobci žádají vydání Nečase

Ve druhé větvi téže kauzy policie vyšetřuje údajné zneužívání rozvědky. Celkem je obviněno osm lidí, mezi nimi také někdejší šéfka Nečasovy kanceláře Jana Nagyová. Žalobci chtějí po sněmovně, aby k trestnímu stíhání vydala i expremiéra Nečase.

Verdikt Nejvyššího soudu nejspíš jednání o vydání Nečase ovlivní. Na středu plánované zasedání se ale uskuteční.

"Pokud nebude žádost stažena, bude se jí výbor zabývat. Na další schůzi výboru nadále počítáme s účastí poslance Nečase," uvedl Bohuslav Sobotka.

Původně se předpokládalo, že výbor bude chtít po státním zástupci spis. Místopředseda výboru František Dědič z ODS ale bude navrhovat podmíněné usnesení, podle kterého by měl výbor spis případně dostat až po vyjádření státního zástupce k rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Dědič podotkl, že za této situace by bylo případné Nečasovo vydání ke stíhání ještě nesmyslnější. Poslanci ODS stejně jako TOP 09 už dříve uvedli, že by vydání ve sněmovně nepodpořili.