Slunéčko východní se v Česku poprvé objevilo v roce 2006. Stačilo pár let a rozšířilo se po celé zemi, rychle převážilo nad domácím druhem. "Vyhovuje jim prostředí změněné člověkem čili města a obce. Naše druhy slunéček včetně sedmitečného také dříve žily ve městech, ale dnes zůstávají v méně dotčené přírodě," vysvětluje entomolog Oldřich Nedvěd z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
V původním prostředí v Asii se slunéčko na zimu ukrývá ve štěrbinách skal, v Česku však nyní často nalétává do bytů a domů, kde se snaží přežít. Odborník radí hmyz vyhodit ven. Zbavit by se ho lidé měli především v místnostech, kde se topí. Slunéčkům se totiž díky teplu nezpomalí metabolismus, jako kdyby přezimovala venku.
"Už před Vánoci tak vyčerpají své tukové zásoby a dostanou hlad a žízeň. A jdou se podívat, co by šlo zakousnout, a vycucat trochu vody. A pak třeba štípou lidi, protože jim chtějí z pokožky něco vycucat, chtějí se třeba napít potu," vysvětluje odborník, jak se hmyz chová přes zimu.
Je tak lepší jej vyhodit ještě na podzim, aby si před zimou stihl najít vhodnou skrýš. "Pokud je tedy člověk nechce zabít v mrazáku, což připouštím. Ale na chalupě, kde se většinou netopí, do jara klidně přežijí," říká Nedvěd.
#Biosmršť2023 se blíží. Jak v přírodě poznáte nepůvodní druhy, které je potřeba zmapovat? Slunéčko východní (Harmonia axyridis) bylo v ČR poprvé zaznamenáno v roce 2006, ale již během následujících tří let se stalo dominantním druhem slunéček. 📷 entomart. pic.twitter.com/Bdys4a60dn
— Department of Invasion Ecology (@DeptEcology) May 23, 2023
Páří se každý den i dvě hodiny
Cesta slunéčka východního z Asie do Česka byla spletitá. Jelikož hubí mšice, vysazovali ho lidé v minulosti na mnoha místech cíleně, častokrát se však druh neuchytil. "Když se to povedlo, slunéčko pomáhalo zemědělcům tak, jak chtěli. Zůstávalo na místě a nešířilo se," vysvětluje entomolog.
Časem ale brouk na východním a západním pobřeží USA zmutoval a zvýšila se tak jeho žravost a schopnost se šířit. I v Evropě tou dobou žily dvě malé populace asijského slunéčka, které v jižní Francii a Nizozemsku unikly ze skleníků. "Pak se sem dostal mutant z Ameriky a zkřížil se s nimi. Kříženec se pak začal šířit Evropou, teď už je někde v Rusku," popisuje Nedvěd.
S původními druhy se ale příliš nemísí. "Slunéčka jako čeleď mají hrozně vysokou sexuální aktivitu. Páří se každý den znovu. Trvá to třeba dvě hodiny. Každý den s jiným partnerem," popisuje odborník. "Když je slunéčko samo v přírodě a nemůže najít partnera, tak za pět až deset dní už je tak hrozně nadržené, že se bude chtít pářit i s neoptimálním partnerem," pokračuje.
Deprivovanému slunéčku tak mohou vonět i feromony jiných druhů, jako je například slunéčko sedmitečné, kterého by si za běžných podmínek nevšímalo.
"Pikantní je, že vůně zůstává na povrchu těla slunéček i po smrti. Takže se nadržení samečci zkouší pářit i s mrtvolkami samiček. Trochu jim to voní, tak to zkusí," popisuje Nedvěd. I pokud se ale odlišné druhy zkříží, jejich vajíčko se většinou nevyvine. Pouze druhy, které se od sebe oddělily nedávno, se mohou křížit. "Ale jelikož jsou si rodičovské druhy podobné, i kříženec je jim podobný a žádná zvláštní zrůda nevznikne," dodává entomolog.
Larvy si žerou navzájem
V Česku žije zhruba 90 druhů brouků, kterým lidé nejčastěji říkají beruška. Slunéčko východní patří k těm agresivnějším, která jsou více žravá. "Mohou žrát i konkurenční druh. Dospělá slunéčka jsou obrněná a tvrdá a navzájem se nepokoušou, ale vajíčka a měkké larvy si navzájem žerou. Východní slunéčko pak sežere více larev a vajíček sedmitečnému než ono jemu," líčí odborník, proč je invazní druh úspěšnější.
"Do značné míry to odskákalo slunéčko dvoutečné. Slunéčku sedmitečnému se dnes dobře daří na polích či v lesích. Dvoutečné ale předtím, než přišlo východní, s námi žilo hlavně ve městech, méně pak ve volné přírodě," popisuje Nedvěd.
Když tak invazní druh obsadil města, zabral životní prostor slunéčku dvoutečnému. "Nemůžeme ale jasně říct, že přišlo východní a vyvraždilo dvoutečné, neboť ono ubývalo už patnáct let předtím, než přišlo východní. To ho jen dorazilo," dodává.
Slunéčka východní nejsou jediným nepůvodním druhem, který lidé cíleně vysazovali. "V Evropě máme více druhů slunéček, která výborně fungují sto let a žerou to, co chceme, aby žrala. Případy, kdy se to utrhlo ze řetězu, jako je například králík v Austrálii, je malé procento, ale jsou dobře vidět," říká expert. Zmiňuje, že existují pravidla, co se o vysazovaném druhu i prostředí musí dopředu vědět.
Proti různým hmyzím škůdcům se tak vysazují například lumčíci a lumci. Oproti slunéčkům je jejich výhodou, že se živí, či přesněji parazitují, jen na jediném druhu hostitele. A to tak, že do housenky motýlů či můr nakladou vajíčka. Larvy, které se z nich vylíhnou, pak housenku sežerou zevnitř.
