Šlechtová se v nové roli zaměří na vybavení a platy vojáků, prověří i zakázku na nákup vrtulníků

ČTK ČTK
18. 12. 2017 15:01
Nová ministryně obrany Karla Šlechtová uvedla, že chce do armády přivést nové vojáky a členy aktivních záloh, zaměří se také na technické zázemí nebo problematické zakázky.
Ministryně obrany Karla Šlechtová.
Ministryně obrany Karla Šlechtová. | Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Praha - Výstroj vojáků a technické vybavení armády budou jednou z priorit ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO). Nová šéfka resortu to řekla v pondělí po setkání s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem. Ministryně se chce zaměřit také na nábor nových vojáků i členů aktivních záloh.

S Bečvářem se bavili také o zahraničních misích české armády. Šlechtová řekla, že Česko neplánuje poslat vojáky do Libye. O budoucím nasazením české jednotky v Libyi mluvil minulý týden premiér Andrej Babiš (ANO).

"Neplánujeme vyslat vojáky do Libye. Já ani nevím, kde k tomu došlo, kdo to kde řekl. V tuto chvíli opravdu ne," prohlásila Šlechtová, která ministerstvo převzala minulý týden ve středu.

Na společné tiskové konferenci po uvedení Šlechtové do úřadu premiér Babiš řekl, že Česko by se mělo aktivně zapojit do řešení migrace z Libye a v budoucnu poslat do země i vojáky. "V této fázi jsou to peníze, ale perspektivně bychom měli přemýšlet i tímto směrem, že pokud máme jednotky v Afghánistánu a v jiných zemích, tak toto si myslím, že by mělo z dlouhodobého hlediska význam," uvedl.

Po pondělním setkání s Bečvářem ministryně zdůraznila, že její prioritou jsou vojáci. "Je to vybavení, je to jejich výzbroj, je to jejich výstroj. Chci, aby měli dobré boty, aby měli všechno, co potřebují ke své činnosti, k výkonu služby vůči obraně našeho státu," vyjmenovala Šlechtová.

V čele resortu, který převzala od Martina Stropnického (ANO), hodlá Šlechtová urychlit nábor nových vojáků a členů aktivních záloh. Nyní je v plánu navýšení počtu členů aktivních záloh na 5000 do roku 2025.

"Ten cíl je hezký, ale já bych jej chtěla stihnout možná už i do roku 2020," podotkla Šlechtová. Společným cílem generálního štábu a ministryně je také obsazení 30 000 míst v české armádě. Stropnický letos v červenci oznámil, že tento záměr bude splněn do pěti až sedmi let. I v tomto případě chce Šlechtová nábor uspíšit. Zmínila také, že se chce zaměřit na platové podmínky vojáků.

Už při nástupu do funkce Šlechtová mluvila o tom, že chce prověřit velké zakázky, které ministerstvo chystá nebo jsou téměř před dokončením.

Úřad pod vedením Šlechtové čeká také několik organizačních změn. Na obraně sice zůstane šest sekcí jako dosud, změní se ale jejich zaměření.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy