Některé matriční poplatky by se mohly až trojnásobně zvýšit. Ze 30 korun na 50 korun by mohla vzrůst i platba za ověřování podpisu nebo otisku razítka na listině. Ke stanovení nových sazeb poplatků a zavedení některých nových chce skupina koaličních poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) využít vládní novelu, která přinese zejména elektronizaci matrik. 

Navrhované zvýšení části poplatků zdůvodnili předkladatelé pozměňovacích návrhů tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost by mohl vzrůst z tisíc korun na tři tisíce korun. Návrh předpokládá i zvýšení platby třeba za vydání stejnopisu rodného, oddacího a úmrtního listu nebo dokladu o registrovaném partnerství a poplatků za změnu příjmení. Dalším pozměňovacím návrhem chce skupina poslanců kolem Šimka zavést nové poplatky například za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku. Činil by 500 korun.

Debaty vyvolala dvojice obdobných úprav Marie Pošarové (SPD) a skupiny lidoveckých poslanců v čele s Romanou Bělohlávkovou a Karla Haase (ODS) o vypuštění jediné věty o náhradním mateřství, která je v občanském zákoníku. Podle některých zákonodárců jde o takzvaný přílepek. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ohlásil, že se k těmto pozměňovacím návrhům postaví při schvalování novely záporně.

Předkladatelé upozorňují například na to, že zmínka o náhradním mateřství v zákoníku se může zneužívat k obchodu s dětmi. Podle zákoníku je osvojení nezletilého dítěte vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Neplatí to v případě náhradního mateřství. Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje, není tedy zakázáno. V Česku ročně porodí podle odhadů stovky žen, které odnosí dítě cizího páru.