Univerzity začínají řešit stres studentů. Nabízí jim flexibilní rozvrh i zkoušky

Barbora Doubravová Barbora Doubravová
31. 8. 2024 18:23
​​Vysokoškolští studenti zažívají často stres, ať už ve spojení se zkouškami, nebo nedostatkem volného času. Vysoké školy si proto začínají všímat vhodného nastavení rovnováhy mezi studijním, soukromým či pracovním životem studentů. Vysoká škola ekonomie a managementu třeba dává volnost v individuálním nastavení zkoušek a průběhu studia.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Průzkum pro společnost GTS Alive před dvěma lety ukázal, že se tři čtvrtiny studentů středních a vysokých škol potýkají s nadměrným stresem a úzkostnými stavy. Některé vysoké školy si to uvědomují a snaží se studentům ulevit. Mimo jiné flexibilnějším programem studia, který umožní najít lépe rovnováhu mezi studiem a ostatními oblastmi života. 

Vhodně nastavený a individualizovaný průběh studia má podle prorektora Vysoké školy ekonomie a managementu (VŠEM) Bohumila Kartouse pozitivní vliv na profesní kariéru studenta, ale i na jeho osobní a duševní pohodu a studijní výsledky.

K dosažení takzvaného study-life balance na VŠEM studentům nabízí i možnost vybrat si z pěti forem studia nebo si naplánovat termíny zkoušek dvanáct měsíců v roce podle svého. Zkoušku tak mohou studenti absolvovat sedm dní v týdnu v několika termínech za den. Mohou si ale i například veškeré zkoušky naplánovat jen na dobu letních prázdnin nebo na vyšší ročník.

"Odpadá tak několik stresorů. Nabízíme také v průběhu studia možnost změny studijního programu, zaměření studia nebo studium v jiné formě v případě změny preferencí. Student má tak studium ve svých rukách a v průběhu let si jej může upravovat dle potřeby. Je klíčové, aby studium dávalo studentům a studentkám po jeho celou dobu smysl," dodává Kartous.

Na důležitost rovnováhy mezi školou a osobním životem upozorňuje i terapeutka Kateřina Cabalková z Institutu Moderní láska. Sama ještě při studiích založila Poradenské centrum Hybernská na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 

"Lidé mají různé priority, což významně ovlivňuje, kam směřují svou energii. Například někdo, kdo vzdělání vnímá jako nejdůležitější hodnotu, může během studia opomíjet kamarádské či partnerské vztahy nebo péči o sebe. Celkově je ale důležité pečovat o všechny oblasti života, abychom vnímali náš život jako kvalitně prožívaný," vysvětluje.

Soukromá VŠEM je oproti jiným veřejným univerzitám spíše profesně zaměřená. Vedle studentů, kteří přichází přímo ze střední školy, má VŠEM velkou část studentů, kteří pracují, mají vlastní kariéru nebo už třeba i rodinu. Tomu se škola snaží vyjít vstříc, ať už nastavením studia a modernizací studijních programů nebo nabídkou odborných poraden.

Od nového akademického ruku VŠEM nahradí bakalářské práce praktickým projektem a zruší ústní zkoušení u státnic. "Jde o úsporu a snížení míry stresu studentů, protože ústní státnice kopírují učivo, které se zkouší během studia. Bakalářským projektem bude muset student prokázat víc praktických dovedností, než kdyby psal nějakou teoretickou práci," popisuje prorektor Kartous.

Terapeutka Cabalková ve své praxi s mladými lidmi téma stresu i wellbeingu spojeného se školou řeší často. "Stává se, že až na vysoké škole se mladí dospělí poprvé setkávají s větší osobní odpovědností za své studium. Kvůli plánování studijních povinností, omezené kapacity seminářů a hlídání důležitých termínů se jedná o jinou zkušenost, než znají z nižších stupňů studia, což může být náročné. Flexibilnější rozvrhy mohou zmírnit napětí, a zároveň podpořit budování osobní odpovědnosti jako důležité dovednosti," tvrdí.

Schopnost studentů najít rovnováhu mezi školou a osobním životem podle ní značně ovlivnila epidemie covidu. Omezení sociálních kontaktů a změny ve výuce vedly k nárůstu úzkostí a emoční zranitelnosti. "Duševní zdraví populace oslabilo. Vysokoškolské období je navíc klíčové období ve vývoji jedince. Dochází k dalšímu formování osobnosti - budování systému hodnot, stanovování dlouhodobých cílů a směřování života. V důsledku toho mohou mladí lidé v tomto období zpochybňovat své rozhodnutí ohledně studia či směřování dalších kroků," dodává.

K určitým změnám se hlásí i na veřejných vysokých školách. Standardně už na školách fungují psychologické či kariérní poradny. Univerzita Karlova například nabízí podpůrné služby a akce, jako semináře na mindfulness a relaxační techniky. "Program Fit & Smart Student navíc propojuje péči o psychické a fyzické zdraví. Studenti mohou využít koučování pro lepší sladění studia a života," popisuje mluvčí Petra Klusáková.

Také na Vysoké škole chemicko-technologické je wellbeing důležitým tématem pro studenty, vědce i zaměstnance. Škola nabízí workshopy o time managementu a prokrastinaci a kariérní i psychologickou poradnu. "Studenti mohou využít mimořádné studijní plány, kdy mohou obhájit potřebu vlastního tempa. Univerzita také pracuje na analýzách zatížení studentů a plánuje opatření ke snížení časové náročnosti studia," říká mluvčí Michal Janovský.

Rovnováhu mezi studiem a osobním životem vysokoškoláků považuje za důležitou i ministerstvo školství. To se podle mluvčího Patrika Kubase snaží věnovat jak slaďování studijního, pracovního a soukromého života, tak i otázkám sociálního a psychického zdraví studentů. 

Text vznikl ve spolupráci s Vysokou školou ekonomie a managementu.

 

Právě se děje

Další zprávy