Praha - Jak se vyhnout jídlu a kosmetice se škodlivinou alloxan, která podle vědců způsobuje cukrovku? Nikdo neví. V Česku se totiž výskyt látky nesleduje. A v nejbližší době ani nebude. Podle nových studií přitom chemikálie, která vzniká při bělení potravin nebo barvení líčidel, rozvoji diabetu prokazatelně napomáhá.
"V současné době není látka cíleně sledována. Výskyt alloxanu nebyl projednáván ani v žádné pracovní skupině Evropské komise," přiznal mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Jakékoliv podrobnosti o množství látky v jídle nebo kosmetice nebylo schopno poskytnout ani Toxikologické informační středisko při pražské Všeobecné fakultní nemocnici.
"Téměř nic tady k tomu nemám. Jde o analytické činidlo, které se používá k výrobě jemných červených líčidel. Informace o výskytu ale nejsou," sdělila Aktuálně.cz pracovnice infolinky.
Chemicky bělené potraviny zvyšují riziko cukrovky
Na studie expertů upozornil koncem minulého týdne deník Aktuálně.cz. Podle lékařů z University of Medical Sciences v Poznani jde o škodlivinu, která výrazně přispívá ke vzniku cukrovky. Vyskytovat se může i v potravinách – třeba v chemicky bělené mouce.
"Odtud se látka zřejmě dostala také do krve dětí, které polští vědci podrobili testování. Děti s diabetem měly hladinu alloxanu v krvi až sedminásobnou," přibližuje náměstek ředitele pro vědu a výzkum ostravské fakultní nemocnice Václav Procházka.
Látky, které se chystá sledovat Evropská unie
Akrylamid
- Za běžných podmínek bílá krystalická látka bez vůně.
- Používá se v papírenském, stavebním, metalurgickém nebo textilním průmyslu, které mohou být zdrojem znečištění životního prostředí.
- Obsahuje ho cigaretový dým.
- Působí negativně na nervový systém, může způsobit malátnost, halucinace nebo necitlivost periferních částí těla. Je klasifikován jako pravděpodobný karcinogen pro člověka.
Chlorečnan draselný (Bertholetova sůl)
- Bílá krystalická látka, vysoce reaktivní.
- Používá se v pyrotechnice a k výrobě sirek. V minulosti se používal i k hubení plevele a pro barvení kůže (látku využíval například Baťa).
- Znečišťuje životní prostředí, může uvolňovat vysoce škodlivé sloučeniny chloru.
Chlorečnan sodný
- Bílý krystalický prášek snadno rozpustný ve vodě.
- Používá se jako herbicid k hubení plevele.
- Uvažuje se o podávání před transportem zvířat na jatka nebo do napájecí vody na jatkách - významně snižuje množství bakterií Salmonella typhimurium a Escherichia coli v jejich zažívacím traktu
- Způsobuje neplodnost půdy
Chloristany
- Používají se jako složka pyrotechnických směsí, součást paliv raketoplánů nebo v medicíně k léčbě hypertyreózy.
Mykotoxiny
- Produkují je vláknité houby – plísně
- Patří mezi jedny z nejzávažnějších kontaminantů přírodního původu. Vysoce nebezpečné chemické látky známé svými toxickými účinky.
Ostravská fakultní nemocnice se proto podle Procházky chystá na polský výzkum navázat. Chce otestovat dalších sto pacientů.
"Od diabetologů budeme sbírat vzorky moči, tukové tkáně a kostní dřeně, které srovnáme se vzorky zdravých jedinců. Analyzovat budeme právě přítomnost toxických látek," popsal Václav Procházka. Výzkum by měl začít už letos v březnu.
Bělení mouky je zakázané. Jenomže kontrola chybí
Naopak české úřady prozatím výsledky výzkumů nepřesvědčily. Výskyt alloxanu se hlídat nechystají. Podle ministerstva zemědělství se sice mouka v Česku chemicky bělit nesmí, jestli se ale nařízení dodržuje, nikdo nekontroluje.
Ministerstvo zdravotnictví pak čeká na přesvědčivější argumenty. O zařazení látky mezi hlídané škodliviny začne uvažovat až v okamžiku, kdy studie polských a ostravských vědců podpoří další výzkumy.
"Teprve je-li skutečně rozpoznáno, že daná látka představuje neakceptovatelné zdravotní riziko, stanovují se hygienické limity, jejichž dodržování sleduje kontrolní systém pro potraviny," popisuje hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Proč se řada škodlivin nesleduje? Testování je příliš drahé
Česko už se podle něj obracelo na Evropskou unii kvůli některé ze škodlivin několikrát. Pracovní skupina při Evropském úřadu v současnosti řeší třeba český návrh na stanovení limitu pro obsah hliníku v těstovinách, obsah morfinu v máku nebo mykotoxinu deoxinivalenol v pivu. "Hodně práce se odvedlo i při stanovení hygienických limitů pro metanol a 2-propanol v pančovaných lihovinách," doplnil hygienik.
Bez ohledu na Česko se v Unii řeší také výskyt akrylamidu, hormonů v klíčcích, chlorečnanů a chloristanů. Celá plejáda šetření se zaměřuje i na výskyt vybraných mykotoxinů.
Zařazení látek mezi pravidelně kontrolované škodliviny je ale podle Valenty složitý proces, který stojí hodně peněz stát i podnikatele. Firmy napřed musí přizpůsobit novým podmínkám výrobu a stát pak musí na své náklady kvalitu výrobků kontrolovat. I proto se řada látek nikdy sledovat nezačne.
