Na koncentrace znečišťujících látek mělo vliv několik faktorů působících vzájemně. Prvním z nich jsou meteorologické podmínky, které jsou pro kvalitu ovzduší často stěžejní.
"Rok 2020 byl charakteristický velmi teplotně nadprůměrnými měsíci v začátku roku, tedy nízkou potřebou vytápět. Českem se také prohnalo několik vichřic a rok byl bohatý na srážky, což jsou další parametry zlepšující kvalitu ovzduší. Celkově tedy můžeme říci, že byly rozptylové podmínky velmi příznivé. Nevyskytla se žádná delší perioda přízemních teplotních inverzí," uvedl Brzezina.
Dalším faktorem je dlouhodobé snižování emisí například výměnou starých kotlů na tuhá paliva za nová či obnovou vozového parku. Předchozí analýzy odborníků také ukázaly, že k poklesu emisí oxidů dusíku přispěl nouzový stav, kdy je menší provoz než obvykle. Posledním faktorem je mírnější léto, které nebylo extrémní jako v předchozích letech.
Nejvýraznější byl ale vliv meteorologických podmínek. "Stejně tak ale pokud například budou v aktuálním roce horší rozptylové podmínky, můžou být koncentrace opět vyšší, vyhlášeny smogové situace a nebude to přímo souviset s antropogenními (lidskými) zdroji znečišťování ovzduší. Hodnotit trendy v oblasti kvality ovzduší je proto vždy nutné v dlouhodobém hledisku, v řádu minimálně několika let," uvedl Brzezina.
Dodal, že z operativních dat, která jsou již za rok 2020 k dispozici, je jisté, že i absolutní hodnoty koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byly v roce 2020 velmi nízké a na řadě stanic nejnižší v historii.