Své erotické snímky si partneři navzájem posílají třeba pro zpestření vztahu. Důvěřují si, že se fotky k nikomu jinému nedostanou. V to doufal i sedmnáctiletý mladík ze středočeských Čelákovic, jehož příběh policie zveřejnila.
Své přítelkyni posílal svá intimní videa a prozradil jí heslo ke svým účtům na sociálních sítích. Později, když se s ní rozešel, dívka tyto záběry zveřejnila na jeho tiktokovém účtu, ke kterému mu zablokovala přístup. Během policejního vyšetřování se k činu doznala s tím, že se mladíkovi, který ji po rozchodu pomlouval, chtěla pomstít.
Podle průzkumu společnosti ESET a policie nejsou podobné případy ojedinělé. Ačkoli většina lidí dobrovolné sdílení vlastních intimních fotek či videí považuje za nebezpečné či nepřípustné, praktikuje ho čím dál více z nich.
"Jsme svědky toho, jak se posouvají hranice intimity. Vyzývavé fotky v online komunikaci mladistvé do rozpaků nedostanou tak, jako by je dostalo konfrontování s vlastní nahotou tváří v tvář. Internet poskytuje prostor pro experimentování a objevování sexuality bez zábran, což je přitažlivé zejména pro mladé," popisuje psycholožka Jarmila Tomková.
Sexting sice nejčastěji provozují partneři, ale zhruba každý čtvrtý mladistvý a šestý dospělý poslal intimní obsah i někomu, koho znal jen z internetu. Nejčastěji si podobné snímky páry posílají jako zpestření vztahu. Jako další důvody lidé uvádějí, že tímto způsobem flirtují nebo reagují na podobnou fotografii, kterou od toho druhého obdrželi. Nezletilí pak intimní fotky posílají i jako provokaci.
I když zkušenost s dobrovolným sextingem mají spíše mladí dospělí, jsou to zejména mladiství, kteří jsou oběťmi nějaké formy zneužití, shrnuje hlavní výsledky specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET Vladimíra Žáčková.
Pětina všech dětí, které podobnou fotku či video někdy sdílely, se setkala se zneužitím svých snímků. U dětí do 15 let je to dokonce čtvrtina, tedy několikanásobně více než u dospělých, kteří mají podobnou zkušenost jen ve třech procentech případů.
Oběťmi jsou spíše dívky. Nejčastěji jim vyhrožují zveřejněním fotografií či je přímo zveřejní, u chlapců stojí za zneužitím fotografií posměch či šikana. Dospělí online agresoři, kteří cílí zejména na nezletilé dívky, spoléhají na to, že jsou snáze manipulovatelné, a na jejich pocit strachu a studu a menší informovanost. Dívky jim pak často pod vlivem nátlaku fotky pošlou samy. V případě, že intimní fotky pachatel neoprávněně publikuje, obrátí se více než polovina dospělých na policii, většina dětí na rodiče.
Policie doporučuje, že když už si lidé podobné fotografie posílají, je vhodné je pořizovat tak, aby nebylo poznat, kdo na snímcích je. Podle průzkumu si dvě třetiny lidí na nich svůj obličej skrývají.
"V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat a takové jednání ohlásit policii," říká vedoucí oddělení prevence policie Zuzana Pidrmanová.
Takzvaná sextorze neboli zneužití intimního obsahu se nejčastěji řadí mezi trestný čin sexuální nátlak, za který hrozí až dvanáct let vězení. Pokud se jedná o fotografie dětí, jsou tyto činy nejčastěji klasifikovány jako výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, za což může být pachatel odsouzen až na osm let.
Loni policie řešila celkem 82 případů sexuálního nátlaku, z toho 65 se odehrálo v online prostředí. Letos do června policie řešila 43 takových případů. Kriminalisté upozorňují, že počet případů spáchaných na internetu výrazně roste od roku 2019, což si vysvětlují koronavirovou epidemií.
V případě, že se osoba stane obětí sextorze, doporučuje policie řídit se několika zásadami. Takové jednání by lidé měli hned nahlásit na policii, která může zabránit dalšímu šíření intimního obsahu. Rozhodně by neměli blokovat profil útočníků ani mazat fotky či společnou konverzaci, protože by tím došlo ke ztrátě důkazů. Oběť by s pachatelem neměla dále komunikovat.
Ačkoliv se jedná o choulostivé téma, policejní detektivka Jana Moravcová vyzývá, ať se lidé nestydí, neboť policie s podobně intimními případy pracuje často.
V souvislosti s výsledky průzkumu společnost ESET zahájila preventivní akci To nevymažeš. Besedy na podobná témata pořádá na školách i policie. Ondřej Penc z policejního prezidia poukazuje na to, že se v kampani nedaří cílit na rodiče.
Rodičovská kontrola je podle něj velmi omezená. "Pokud rodič nemá přehled, jak dítě sociální sítě používá, je to špatně," varuje Penc. Pro děti je přitom rozpoznání nebezpečného chování v online světě mnohem složitější než v běžných situacích. Mají totiž falešný pocit, že jsou doma a v bezpečí.
