České děti málo spí, tvrdí odborníci. Čas pro odpočinek raději tráví s mobilem

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
7. 6. 2021 12:39
České děti spí méně, než by měly, tvrdí výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Průměrná doba jejich spánku navíc klesá s vyšším věkem a může mít vliv na psychický stav dítěte, stravovací návyky nebo jeho celkový pocit spokojenosti. Nedostatek odpočinku může způsobovat také zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo nadváha. Děti místo spánku tráví čas u obrazovky mobilu či tabletu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Děti ve věku šest až dvanáct let by podle americké agentury Centers for Disease Control and Prevention měly každý den spát devět až dvanáct hodin. Doporučená doba spánku u teenagerů ve věku mezi třináctým a osmnáctým rokem by pak neměla být nižší než osm hodin, a to zvláště ve všední dny, kdy děti chodí do školy. Málo z nich to ale dodržuje. 

Výzkumný tým Univerzity Palackého, který se dlouhodobě zabývá faktory ovlivňujícími zdraví českých školáků, ve svém novém výzkumu informuje, že minimálně čtyřicet procent školáků ve věku od jedenácti do patnácti let spí ve všední dny nedostatečně. Délka spánku navíc klesá s věkem. Zatímco děti ve věku jedenácti let se blíží v průměru k devíti hodinám, ty starší spí jen o něco více než sedm a půl hodiny, tedy pod doporučeným minimem.

Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu Health Behaviour in School-aged Children z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, upozorňuje, že právě nedostatečný spánek se podepisuje na celkovém psychickém a zdravotním stavu dětí.

"Vědět, že mladí lidé spí málo, je důležité, ale samo o sobě to nestačí. Ve výzkumu se zaměřujeme také na kontext. Zajímá nás, jakou vazbu má spánkový dluh na další aspekty životního stylu dětí," říká. 

Výzkumníci upozorňují, že v důsledku kratší doby odpočinku, než tělo potřebuje, může být dítě podrážděné, hůře se stravovat nebo se stravovat nezdravě a cítit se celkově méně spokojené. Vznikat ale mohou mnohem vážnější zdravotní obtíže, jako například dětská nadváha nebo obezita. 

"Zjednodušeně platí, že ti, kteří spí dostatečně, riskují mnohem méně, že budou čelit nadváze nebo obezitě," shrnuje vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého Aleš Gába. Zároveň poukazuje na další z faktorů, které přispívají k nezdravému režimu dětí, a tím je dlouhý čas strávený před obrazovkou. 

Nadměrná doba u obrazovky může způsobovat obezitu

Sociální sítě, časté hraní her nebo sledování filmů v dnešní době děti často upřednostňují před kvalitním spánkem. Ubírá jim to ale z doby odpočinku, který tělo v jejich věku potřebuje. Například během sledování filmů mají zvýšenou potřebu jíst, čímž se zvyšuje konzumace a dítě se přejídá. To pak v mnoha případech vede k již zmiňovaným zdravotním obtížím, jako je nadváha nebo obezita, u kterých to mnohdy nekončí, jelikož se následně stávají spouštěčem jiných vážných onemocnění.

Foto: Studie HBSC

Další problém podle odborníků představuje, že se délka spánku liší ve všední den, kdy děti spí v průměru osm hodin, a o víkendu, kdy si naopak většinou přispí a průměrná doba se tak prodlužuje až o hodinu a půl na téměř deset hodin. Výsledná nepravidelnost ve spánkových vzorcích ve všedních dnech a o víkendu má následně negativní vliv na organismus a stojí za zvýšenou únavou nebo pociťovaným nedostatkem energie. 

V souvislosti s tím výzkumníci poukazují na takzvaný sociální jet lag, který vysvětlují jako výrazný nesoulad mezi biologickým a sociálním časem. Jinými slovy, ačkoli lidské tělo potřebuje něco jiného, tak vlivem společenských potřeb a konvencí ho lidé neposlouchají a často konají v rozporu s jeho potřebami a tím, jak se cítí. 

Mělo by vyučování začínat později? 

U dětí se jedná například o časné vstávání do školy, kvůli kterému je délka odpočinku během týdne podstatně nižší než o víkendu. Se sociálním jet lagem se podle vědců potýká skoro polovina deváťáků, a to 45 procent.

V celkové populaci dětí mezi jedenáctým a patnáctým rokem pak jde o více než třetinu všech školáků, z toho 36 procent chlapců a 46 procent dívek, kteří o víkendu spí alespoň o dvě hodiny déle než ve všední dny.

Foto: Studie HBSC

Řešením pro zmírnění sociálního jet lagu by mohlo být posunutí začátku vyučování na pozdější hodinu, čímž by se zmenšil rozdíl mezi spánkem, kterého se dětem a dospívajícím dostává ve všední dny, a tím o víkendu, tvrdí odborníci.

Podle Kalmana to ale není jedinou možností. Pomoci může také nastavení pravidelného režimu v podobě probouzení se a usínání ve stejný čas každý den. "Spánek je z jedné strany limitován vstáváním do školy, ze druhé pak pozdním usínáním. Zásahy jsou tedy smysluplné na obou koncích," říká.

Do výzkumu se formou dotazníku zapojilo přibližně 13 400 dětí ze 234 českých škol. U 700 dětí probíhalo podrobné monitorování jejich aktivit po dobu sedmi dnů, kdy výzkumníci analyzovali jejich celodenní denní i noční cyklus.

Kromě spánku zkoumali také délku a kvalitu pohybových aktivit a sezení. Na základě získaných dat pak připravili doporučení pro rodiče, učitele a výchovné poradce na školách, kteří se mohou zúčastnit také vzdělávacího kurzu na toto téma. 

"Pro ministerstvo je důležité, aby učitelé měli nejaktuálnější informace o chování dětí a tato data nejen znali, ale dovedli s nimi i aktivně pracovat ve výuce. Tento originální vzdělávací kurz a další materiály to beze zbytku plní," uzavírá ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství a tělovýchovy Jaroslav Faltýn.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy