Senátoři vybrali jen jednoho kandidáta na zástupce ombudsmana. Druhý neprošel o hlas

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 12. 10. 2022 16:11
Po srpnové rezignaci zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové, která skončila kvůli sporům s ombudsmanem Stanislavem Křečkem, musí parlament vybrat jejího nástupce. Senát měl ve středu možnost vybrat ze čtyř kandidátů dva, ale nakonec zvolil jen jednoho, Víta Schorma. Další tři neprošli, včetně kritizovaného advokáta Jakuba Kříže, kterému chyběl jediný hlas. Konečná volba bude na poslancích.
Ombudsman Stanislav Křeček přišel o svou zástupkyni Moniku Šimůnkovou poté, co jí odebral všechny kompetence.
Ombudsman Stanislav Křeček přišel o svou zástupkyni Moniku Šimůnkovou poté, co jí odebral všechny kompetence. | Foto: Jakub Plíhal

Klidné časy, kdy byl ombudsmanem například Otakar Motejl (2000-2010), jsou pryč. Naopak, po zvolení zatím posledního ombudsmana Stanislava Křečka v roce 2020 začaly spory, jejichž důsledky nyní musí řešit parlament. Vzhledem k tomu, že zástupkyně Monika Šimůnková nechtěla už s Křečkem pro dlouhodobé neshody spolupracovat, hledá se její nástupce.

Poslanci budou vybírat ze tří či čtyř kandidátů. Dva už dodal prezident Miloš Zeman, který vybral exposlance ČSSD a nynějšího člena Trikolory Zdeňka Koudelku a advokáta Petra Scholze.

Jednoho vybral ve středu také Senát. Není jasné, jestli zvolí ještě dalšího, když tři zbývající kandidáty odmítl. V prvním kole senátoři vybrali zmocněnce pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva Víta Schorma, kterého podpořilo ještě před hlasováním několik senátorských klubů. Při samotném hlasování získal 32 hlasů.

"Věřím, že jsem schopný vystupovat konsensuálně. Působil jsem v řadě výborů Rady Evropy, kde bylo nutné vzít v potaz mnohdy velmi rozdílné názory lidí z různých koutů Evropy," sliboval senátorům Schorm ve středu ráno, kdy se představil na jednání výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. 

Zároveň ujišťoval, že dokáže být nezávislý, byť ve své současné funkci zastupuje Česko. "Může to vypadat, že stát vede spory za každou cenu. Naší snahou je ale řešit předložené stížnosti úvahou, zda neuzavřít smír se stěžovatelem. Navíc máme dost velkou samostatnost v tom, jak k různým záležitostem přistupovat," vysvětloval Schorm.

Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm.
Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm. | Foto: ČTK

"Jsem katolík a nestydím se za to"

Zatímco kolem Schormovy nominace panovala víceméně shoda, rozruch způsobila kandidatura advokáta Jakuba Kříže. Celkem 35 organizací podpořilo dopis, jehož autoři tvrdí, že Křížovy názory směřují k omezování práv lidí. "Negativně se staví i vůči LGBT+ lidem, jejich rodinám s dětmi nebo k ženám ohroženým domácím násilím," stojí v dopise. Jeho součástí je i výzva senátorům, aby volili jiné kandidáty, kteří poskytují dostatečné záruky, že budou svou funkci vykonávat s citlivostí a respektem vůči všem lidem.

Advokát Kříž, jehož Aktuálně.cz oslovilo přímo v Senátu, kritiku odmítá. "Nestačím se divit, co se kolem mě děje. Nikdy dříve jsem nebyl terčem takové kritiky jako nyní," uvedl Kříž, který tvrdí, že nechce nikomu žádná práva upírat. Před senátory si postěžoval, že ho kritici označují za konzervativního či ultrakonzervativního katolíka.

"Ano, jsem katolík, nestydím se za to. Současně se domnívám, že to není kvalifikační kritérium pozitivní či negativní pro výkon veřejné funkce," řekl a vyjádřil se také ke svému členství v Opus Dei. "Je to jedna z tisíců součástí katolické církve, můžeme ji zařadit pod zjednodušující pojem nová hnutí, která se v církvi objevila v posledních sto letech. Jako obyčejný katolický laik mám svou práci, svou rodinu, nezastávám v církvi žádné funkce a prelatura Opus Dei je legitimní součástí církve," hájil se Kříž. Nakonec v prvním kole získal 23 hlasů. Při druhé volbě dostal 28 hlasů, což na zvolení nestačilo.

Křeček tvrdí, že výsledky volby bude respektovat

Zbývajícími dvěma kandidáty v Senátu byly ženy, Jana Gregorová v kanceláři ombudsmana pracuje a Lenka Marečková je ombudsmankou na ministerstvu obrany. "Ochraně lidských práv se věnuji od prvního věznění takřka 40 let. Byla jsem v řadě iniciativ, které v minulosti byly považované za protistátní. Po roce 1990 jsem pracovala například v kanceláři prezidenta Václava Havla," představovala se Marečková. Ta postoupila s Křížem do druhého kola volby, když jí hlas dalo 20 senátorů. Ve druhém získala 25 hlasů a také neuspěla.

Gregorová pro změnu sdělila, že prošla v kanceláři ombudsmana všemi právnickými pozicemi. "Nyní mám na starosti více než sto právníků a všechny agendy, které jsou veřejnému ochránci práv svěřeny," prohlásila. Domnívám se, že v této složité době mohu být pro tuto instituci dovnitř i navenek dobré a funkční řešení," prohlásila. Nakonec ale získala nejméně hlasů, a to dvanáct. 

Někteří z kandidátů se vyjádřili i ke spolupráci s ombudsmanem Stanislavem Křečkem. Tvrdili, že s ním mluvili a on je ujistil, že volbu zákonodárců bude respektovat. Křeček má blízko k prezidentu Zemanovi, který byl také tím, kdo ho vyzval, aby na ombudsmana kandidoval. I přes ostrou kritiku části veřejnosti ho poslanci zvolili. Při volbě předloni v únoru mu dalo hlas 91 hlasů ze 175 poslanců. Jeho soupeřem byl nyní nominovaný kandidát na jeho zástupce Vít Schorm, který v druhém kole získal podporu 53 poslanců. Ke zvolení bylo třeba 88 hlasů.

VIDEO: Zvážím právní dohru, lituji, že šel Křeček do médií s interními věcmi, říká Šimůnková (25. 8. 2022)

„Romové se na mě začali obracet, že už nedůvěřují úřadu ombudsmana. Zastání by tam měl najít každý,“ říká Monika Šimůnková. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy