Senátoři převzali petici za zrušení EET. Pro řemeslníky by to bylo velké vítězství, řekl Valenta

Martin Ťopek Martin Ťopek
Aktualizováno 30. 11. 2016 12:26
Petici s deseti tisíci podpisy za zrušení elektronické evidence tržeb přivezl do Senátu její iniciátor Ivo Hucl. Senátoři se jí chtějí vážně zabývat. Členové horní komory, kteří petici přebírali, označili EET za nástroj státu ke "šmírování" lidí. Skupina senátorů z klubu ODS a STAN a senátor Ivo Valenta ve středu představili svůj návrh na zrušení elektronické evidence tržeb, která má začít platit už ve čtvrtek.
Foto: RychláPokladna.cz - One Pub

Praha – Šest týdnů kolovala po sociálních sítích petice za zrušení elektronické evidence tržeb. S více než 11 tisíci podpisy ji včera přebrali tři senátoři. Jeden z nich, Ivo Valenta, označil případné zrušení EET za největší bonus pro živnostníky. "U profesí, jako jsou malíři nebo kadeřnice, by to bylo velké vítězství," řekl Valenta. Ten spolu se senátory z klubu ODS a STAN ve středu představil návrh na zrušení EET, která má začít platit už ve čtvrtek.

Senátor za ODS Miloš Vystrčil míní, že převzetím petice se Senát pokusí na poslední chvíli zatáhnout za záchrannou brzdu. "Zákon předpokládá, že všichni podnikatelé jsou nepoctiví. Tím se dá podnikatelské prostředí jen zhoršit," uvedl. 

Jan Horník za hnutí STAN uvedl jako další důvod ke zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb to, že senátorům doposud nikdo z ministerstva financí nedokázal odpovědět například na dotazy, kolik bude zavedení EET stát. Zmínil například nejasné výběrové řízení na dodavatele systému, do kterého budou živnostníci posílat elektronickou cestou vydané účtenky. "Nakonec to celé vzniká na platformě firmy IBM z roku 1993," řekl Horník.

Iniciátor petice Ivo Hucl řekl, že podpisovou akci spustil kvůli pocitu, že se s EET vrátí země před rok 1989. "Ne špehování, ale důvěra je součástí budování demokratického státu," dodal. 

Zatím není jasné, kdy se petice a následně návrh na zrušení EET dostane na program jednání Senátu; podle Vostrčila je nepravděpodobné, aby to bylo ještě na prosincové schůzi. "Nevrhneme však, aby se lhůta na projednání na senátních výborech zkrátila na poloviční dobu, tedy třicet dní," dodal Valenta. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy