Na východní hranici Severoatlantické aliance asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Počítá s tím plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválil Senát. Souhlas s vysláním musí dát také Sněmovna. Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.
Plán je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má podle návrhu působit "v rámci posílení obrany východní hranice" NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků "na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině", kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě, uvedla ministryně.
Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu jednotek dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 vojáků. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, ujistila senátory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.
