Možnost získat odškodné se týká žen, které byly sterilizovány mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012, tedy v období od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. V uvedeném období se ženy pro sterilizaci nemusely podle předkladatelů poslaneckého zákona rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek.
Žádost by podle zákona mohly postižené ženy podat od příštího roku, budou mít na to tři roky, řekla senátorům spoluautorka zákona Helena Válková (ANO). Zákon podle poslankyně zakazuje skartaci zdravotní dokumentace těchto žen po dobu deseti let.
Žádosti bude posuzovat ministerstvo zdravotnictví. Proti zamítavému rozhodnutí ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění nebude podléhat zdanění. Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů poslanecké předlohy zhruba 400 lidí. Stát by tedy mohl vyplatit na odškodněních asi 120 milionů korun.
Podezření na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, zveřejnilo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.
Obdobnou předlohu připravil v minulém volebním období tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla.
