Brno - Ústavní soudci rozhodují u velké části důležitých případů jinak, než si přeje předseda soudu Pavel Rychetský.
Rozhodování o církevních restitucích, které na soudu provázela bouřlivá debata, ukázalo, že jinak tomu zatím není ani na Milošem Zemanem nově doplněném soudu.
Nenaplňuje se tak obava části především pravicových politiků, že Zeman, který na Rychetského jako bývalého místopředsedu své vlády při výběru soudců hodně dá, chce soud přeměnit k obrazu svému.
Pro definitivní Ano církevním restitucím hlasovali dva ze tří Zemanem nově jmenovaných soudců: Milada Tomková a Jan Filip. Proti byl jenom jeden Zemanův nominant - soudce Jaroslav Fenyk.
Rychetský se znovu proti verdiktu většiny soudců poměrně ostře vymezil, své kolegy ale nepřesvědčil. Předseda soudu argumentoval, že výsledkem konečné podoby církevních restitucí je faktický návrat před 25. únor 1948. A ve svém odlišném stanovisku také naznačoval, že přijetí restitucí ve sněmovně provázelo podezření z korupce.
Každý má stejný hlas
"Je jasné, že se kolegové včetně pana předsedy snažili argumenty přesvědčit o svém názoru ostatní soudce. Ale pravidla jsou jasná, hlas každého má stejnou váhu," popsal jednání jeden z ústavních soudců. Ten jednání označil sice za bouřlivé, ale korektní.
Z analýzy důležitých verdiktů ústavních soudců, při nichž rozhodovalo plénum, tedy všichni ústavní soudci, se navíc ukazuje, že právě předseda soudu Rychetský je tím, kdo s většinovým názorem svých kolegů nesouhlasí velmi často.
Například při hlasování o reformách vlády Mirka Topolánka, mezi které patřily zdravotnické poplatky, Rychetský na rozdíl od většiny soudců uvedl, že reforma byla přijata neústavním způsobem, text zákona je prakticky nesrozumitelný a jde o hru bez pravidel, na niž se nedá dívat.
Nesouhlasné stanovisko s většinovým rozhodnutím soudu Rychetský sepsal také po rozhodování o zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů.
A odlišné stanovisko od většinového názoru Rychetský prezentoval i ve sporu exprezidenta Klause a předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, ve kterém uspěla soudkyně.
Rychetského, jemuž letos v srpnu končí mandát, Zeman znovu navrhl ke schválení do Senátu. A je velmi nepravděpodobné, že by senátoři s pokračováním Rychetského ve funkci nesouhlasili.
Záruka nestrannosti
Společně s Rychetským Zeman navrhl také Miloslava Výborného (bývalý politik i ústavní soudce, jemuž mandát skončil v pondělí), Kateřinu Šimáčkovou (soudkyně Nejvyššího správního soudu) a Ludvíka Davida (soudce Nejvyššího soudu).
Ani schválení těchto tří nových soudců nevychýlí soud na žádnou názorovou stranu.
Výborný na rozdíl od Rychetského hlasoval pro restituce, v minulosti také třeba byl pro schválení regulačních poplatků ve zdravotnictví. A Šimáčková i David jsou respektovaní soudci, proti kterým nic nenamítají ani pravicoví politici.
"Myslím, že tito kandidáti mohou splnit očekávání do nich vkládaná, tedy nezávislé a nestranné rozhodování a ochrana ústavnosti," uvedl například poslanec a právní expert TOP 09 Stanislav Polčák.
Situaci na soudu by tak mohli změnit další kandidáti, které musí ještě do konce roku Zeman senátorům navrhnout. Mandát totiž končí letos ještě třem dalším soudcům.
