Aktuálně.cz: Vyzvali jste zaměstnance nemocnic, aby během stávkové pohotovosti dodržovali množství přesčasů dané zákoníkem práce. Je to vůbec reálné, když i bez toho se nemocnice potýkají s nedostatkem personálu?
Dagmar Žitníková: Stoprocentně reálné to není. Pokud podle statistických informací chybí tři tisíce sester a tisíc lékařů, tak by bylo sci-fi si myslet, že se přes noc začne v českých nemocnicích dodržovat zákoník práce. Ale tahle akce má jeden hlavní smysl - aby se s tím konečně začalo něco dělat. Aby se odstartoval nějaký soubor opatření, který by situaci řešil.
My jsme na to v posledních letech upozorňovali všechny ministry, počínaje ministrem (Leošem) Hegerem. Kromě předcházejícího navyšování platů a mezd zatím žádné systémové kroky nebyly. Podle nás navýšení v uplynulých letech udrželo některé zdravotníky v nemocnicích, takže se situace nedramatizovala tak, jak by se dramatizovala, kdyby k žádnému navýšení nedošlo.
Uvádíte, že zdravotníci za současných podmínek přestávají zvládat péči o pacienty podle uznávaných postupů. Jak se to projevuje? Jsou pacienti v nebezpečí?
Ano. V mnoha českých nemocnicích jsou dnes pacienti v nebezpečí. Opakovaně jsme na to upozorňovali. Pokud má jedna sestřička třicet pacientů, někteří z nich jsou nemohoucí a je potřeba je pravidelně polohovat, aby jim na těle nevznikaly proleženiny, tak to sama v žádném případě není schopna zvládnout. Nikdo to po ní ani nemůže chtít. Skutečně dochází k tomu, že v mnoha českých nemocnicích jsou pacienti sekundárně ohrožení, při hospitalizaci se u nich rozvíjí doprovodná onemocnění.
Nepomohlo by, kdyby se české nemocnice restrukturalizovaly, jak se často zmiňuje? Tedy že by nemocnic a oddělení bylo méně, a v důsledku toho by bylo potřeba i méně personálu?
Když se podíváte na statistické údaje z Ústavu zdravotnických informací a statistiky o počtu hospitalizovaných pacientů v průběhu posledních deseti let, tak zjistíte, že je stejný. Rostou počty pacientů s nádorovými onemocněními, přibývají pacienti s problémy dýchacího ústrojí, srdce.
Bez hlubších analýz a konkrétních čísel není možné říct: tato oddělení zavřeme. Když vidíte, že už dnes jsou v mnoha nemocnicích oddělení předimenzovaná, tak kdyby se nějaké zrušilo, tak to přinese jen to, že pacient bude dál na péči čekat.
Navrhované navýšení příplatku za směnnost je poměrně výrazné, o čtyři až pět tisíc na konečných sedm tisíc. Proč vám to nestačí?
Zatím to navýšení není ani garantované. Je to jen ve fázi slibů. Ale my jsme nedostali žádné materiály týkající se konkrétního nařízení vlády, které by to upravovalo. Spíš naopak. Z ministerstva práce a sociálních věcí jsme obdrželi materiál, ve kterém se hovoří o tom, že zvláštní příplatek nelze vyplácet zdravotníkům v obchodních společnostech (v soukromých nemocnicích, pozn. red.), protože pro něj není zmocnění v zákoníku práce. Garance, že peníze k lidem doputují, není žádná.
Ale i kdyby byla, tak by vám příplatek za směnnost pro sestry nestačil, požadujete plošné desetiprocentní navýšení, je to tak?
My chceme navýšení i pro ostatní. Třeba pro sestřičky, které nepracují ve směnách, ale v ambulancích nebo pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb, kuchařky, uklízečky. Ti by nedostali nic.
Když bude navýšení o 10 procent zaneseno v ministerské úhradové vyhlášce, je to garance, že se ty peníze skutečně dostanou k zaměstnancům nejen ve státních a krajských nemocnicích, ale i v akciovkách?
Není. Úhradová vyhláška je podpůrné stanovisko pro vyjednávání odborů, ale povinnost zaměstnavatele navýšit mzdy tak, jak se dohodne u platů, není.
Vy teď tlačíte na premiéra a ministra zdravotnictví, ale ti tedy stejně nemohou soukromé nemocnice donutit ke zvýšení platů, je to tak?
Když byla zvýšena platová tabulka, nemocnice, které fungují coby obchodní společnosti, na to musely nějak zareagovat. A zareagovaly. Kdežto když nebude zvýšená tabulka, tak nebudou muset na zvýšenou cenu práce reagovat. Náš hlavní požadavek je, aby se odměňování do budoucna sjednotilo.
Ministr Vojtěch ale upozorňuje na to, že lze těžko soukromým společnostem diktovat, jak mají odměňovat své zaměstnance.
To není pravda. V okolních zemích to tak mají. Už jsem uvedla třeba příklad Slovenska, Velké Británie. Můžu uvést i další země, kde existují samostatné zákony, které určují odměňování některých kategorií zaměstnanců v nemocnicích. Je to otázka politické vůle, ničeho jiného.
Všechny nemocnice jsou napojené na veřejné zdroje ze zdravotního pojištění, soukromé zdroje tam jdou naprosto minimální. Pokud chce někdo poskytovat zdravotní péči, je přísně regulovaný. Takže by přibyla další regulace a ta by se týkala mezd.
Říkali jste, že jednat budete do poloviny října, aby se změny stihly zanést do úhradové vyhlášky. Co budete dělat, když se do té doby nic nestane? Přijde stávka?
Budeme se rozhodovat o tom, co budeme dělat dál. Může přijít i stávka.
