Důležitým prostředkem je pro Čínu udržování a získávání kontaktů ve světě, buduje si přes ně své renomé a postavení. Kontakty získává především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky, míní Koudelka. "To platí ve všech demokratických zemích, to platí také v České republice a typickým příkladem je pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana," uvedl. Zeman měl k BIS i Koudelkovi dlouhodobě výhrady, opakovaně odmítal vládní návrh na jeho jmenování do generálské hodnosti.
Při jakýchkoliv vztazích s Čínou je nutné si uvědomovat, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se neostýchá masivně omezovat práva vlastního obyvatelstva, řekl Koudelka. "Je to diktatura, která se připravuje na budoucí vojenský střet," uvedl. Čína cílevědomě dělá kroky, které jí umožní anektovat Tchaj-wan, dodal. Západ by podle něj neměl dopustit scénář z Ukrajiny a měl by pomoci potenciální oběti vybudovat takovou obranu, že potenciálnímu útočníkovi se agrese nevyplatí. "Jakákoliv aktivita po agresi nenahradí dnešní pasivitu," zdůraznil.
Prakticky při každém kontaktu s Tchaj-wanem atakuje Čína české politiky a státní úředníky, uvedl Koudelka. "Snaží se za pomoci tlaku a nepřímých výhrůžek odradit ČR a její představitele od jakékoliv podpory či komunikace s Tchaj-wanem," uvedl. Ocenil, že tlaku nepodlehl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Tchaj-wan navštívil. "Byl to jasný vzkaz, že ČR s nehodlá sehnout, a to v době, kdy prezident Zeman vyhlašoval, že jezdí do totalitní Číny se učit, jak stabilizovat společnost," dodal.
Cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje Čína všechno, řekl šéf kontarozvědky. "Včetně špionáže, která je akceptována jako prostředek ke zvýšení bohatství a síly Číny. Každý čínský občan, instituce, firma má povinnost ze zákona spolupracovat se zpravodajskými službami, pakliže o to požádají," uvedl. Čínská zpravodajská aktivita má všechny formy od nejjednodušších po špičkové technologie a kybernetické útoky.
Čína neváhá používat obchodní vztahy jako zbraň, podle Koudelky je potřeba se vyvarovat nepřímých obchodních závislostí, které je možné proti Česku využít. "Čína ke své budoucí stabilitě potřebuje světový řád založený na úspěchu totalitních a autoritářských států a úpadku demokracií," uvedl. Navenek se tváří jako přítel a atraktivní partner, ale vždy se bude snažit omezit a ovlivnit své svobodné protějšky.
Zařízení Huawei hrozbou jako ruský plyn
Koudelka také uvedl, že zařízení od čínské společnosti Huawei stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl.
Varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE vydal koncem roku 2018 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. "Varování zásadním způsobem ovlivnilo bezpečnost kritické infrastruktury státu. Soukromý sektor k němu přihlížet nemusí, ale měl by, neměl by ekonomickým zájmům podřizovat bezpečnost. Do budoucna se to nevyplatí," uvedl Koudelka.
Ředitel kontrarozvědky řekl, že v poslední době existují snahy dostat zařízení čínské firmy do nemocnic či škol. "Kdyby došlo ke konfliktu, kde budeme stát na straně svobodného světa, na straně NATO, budeme v takovém případě v podobné závislosti na těchto technologiích, jako jsme byli v případě Ruska na plynu," uvedl. Česko by se podle něj vystavilo hrozbě, že Čína zařízení například jednoduše vypne.
Ze stejného důvodu podle Koudelky bezpečnostní složky ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varovaly před zapojením ruské společnosti Rosatom do jaderného tendru na stavbu bloků v Dukovanech. "Varovali jsme přesně před tím, že když dojde k nějaké krizi, kdy se postavíme na stranu NATO a demokratického světa, a Rusko bude sankcionované, tak kdo bude Dukovany stavět," řekl.
Varování kyberúřadu z roku 2018 podle Koudelky zásadně ovlivnilo bezpečnost kritické infrastruktury. V případě soukromníků úřady podle něj musejí spoléhat na varování a osvětu. "Víc dělat nemůžeme. Každý by to ale měl mít na vědomí a jen kvůli zisku nerezignovat na bezpečnost naší země," uvedl.
Šéf kyberúřadu Lukáš Kintr řekl, že závislost na technologiích se stále zvyšuje. "Udržet si dnešní životní úroveň není bez současných technologických systémů možné prakticky v žádné oblasti lidské činnosti," uvedl. Technologie jsou čím dál komplexnější, lidé řadě z nich nerozumí a nevědí, jak fungují. "A vidíme snahy protivníků a našich vyzyvatelů o kontrolu dodavatelských řetězců jako celku," uvedl.
BIS ve výroční zprávě za rok 2023 popsala pokračující úsilí Číny získávat pokročilé technologie a know-how. Země se soustředí na společné projekty, při kterých přesune výrobní proces na své území, kde pak může snáze západní technologii odcizit. Využívá také cesty čínských studentů na univerzity, kde se podílí na vývoji a výzkumu.
Koudelka varoval před čínským zneužíváním otevřenosti akademického prostředí. "Nejefektivnější ochranou je stavět systémové bariéry, prověřovat zahraniční investice, budovat povědomí o rizicích pro soukromé subjekty," řekl. Vyslovil se pro posílení bezpečnostních prověrek u čínských vědců a studentů. "To se týká i institucí, které je vysílají," dodal.
Video: Rozhovor s šéfem BIS Michalem Koudelkou (14. 5. 2024)
