Kyjev/Praha - Už čtyřicítku záchranných akcí, při nichž bylo do Česka letecky přepraveno 165 těžce zraněných či vážně nemocných lidí, má na svém kontě tým zdravotníků MUDr. Michala Marečka, náčelníka Centra letecké záchranné služby z Plzně-Líní.
I tentokrát je vedoucím vojenských zdravotníků, kteří ve dvou speciálně upravených letounech přivezou dnes v podvečer do Prahy sedmadvacet těžce zraněných demonstrantů z kyjevského Majdanu. "Odletěli jsme do válečné oblasti, která se ještě před několika dny v rizicích v ničem neodlišovala od těch v Afghánistánu," říká z Kyjeva krátce po přistání v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Michal Mareček.
Aktuálně.cz: Odlišuje se v něčem tahle "ukrajinská" akce od těch z Afghánistánu, Iráku, Jordánska, Izraele či Chorvatska?
Michal Mareček: Pro lékaře je buď lehké, anebo těžké zranění. Před chvílí jsme přistáli a čekáme na sedmadvacet těžce zraněných lidí, kteří potřebují odoperovat, dooperovat či vyléčit. A jestli byli zraněni ve válce, či v míru, je lékaři jedno. Střelných zranění máte dnes možná v noci v Praze či v Plzni stejně jako jinde ve válce. Rozdíly se, bohužel, stírají.
A.cz: Kdo vybíral pacienty?
Skupina paramediků humanitární organizace Člověk v tísni s ukrajinským lékařem. Byl jsem s nimi kvůli upřesnění diagnóz zraněných v neustálém telefonickém kontaktu.
Ti zranění jsou podle všeho v současných podmínkách a možnostech ukrajinského zdravotnictví v Kyjevě dále neléčitelní. Mají tu teď svých starostí dost a u nás v Česku se těm čtyřiadvaceti lidem dostane naopak špičkové péče.
Dnes v Kyjevě operují desítky a stovky střelných zranění, zdejší lékaři neví, kam dřív skočit,... ale ti zranění potřebují odoperovat či ošetřit hned. Projektily se musí vyndat, pacienta je třeba stabilizovat. Proto jsme přiletěli.
Obdobné to bývá i v jiných případech. Odoperovat těžkou srdeční vadu v Jordánsku je velký problém. A tak se to dítě odoperuje jednoduše u nás.
A.cz: Jak zranění jsou lidé, které naložíte na palubu speciálních zdravotnických letounů? Jeden z pacientů má prý deset střelných zranění hlavy a šest projektilů v ní stále má...
Takového pacienta opravdu povezeme. Jiný má střepinu v lebce. Většinou jde o střelná poranění plic, jater, hlavy, nohou, amputaci nohy, otevřené fraktury bérce či horních končetin. Všechno to jsou velmi vážná poranění.
Kyjev po revoluci:
A.cz: Podle našich informací měli snad původně do Kyjeva odletět civilní lékaři. Ale letíte vy. Proč?
Rozhodl zdravý rozum. Pokud chce někdo po armádě letadlo, tak vojsko neposkytuje jen letadlo, ale celou kompletní službu. Podotýkám, že léty prvotřídně zaběhlou službu. Není možné jen nastoupit do letadla, kamsi odletět a něco tam dělat.
Všichni členové mého týmu jsou vyškoleni na přístroje, které v letounech máme. Na jejich palubě vezeme kromě poměrně složitého zdravotnického zařízení i kyslíkové bomby, abychom mohli zraněným poskytnout po dobu převozu veškerou pomoc.
Leteckou přepravní medicínu nemůžete dělat jen tak bez přípravy, ale po pečlivých přípravách, tréninku a zkušenostech v terénu. Jde o dost odlišný obor, než je medicína v nemocnici. Jste v deseti kilometrech, nemůžete jen tak snadno přistát, nikdo vám neporadí,... musíte si pomoci sám. Musíte mít vše potřebné s sebou, musíte ty přístroje umět ovládat a musíte umět hodně improvizovat.
Pokud tedy disponujeme tímto spolkem - ucelenou, vytrénovanou a fungující službou - pak je nutné ji i používat. A je dobře, že se to děje.
A.cz: A v jakém složení jste dnes?
Je nás deset. Mám tu třeba chirurga, anesteziologa, traumatologa i potřebný počet zdravotních sester. Všichni jsme z letecké armádní záchranky v Plzni - Líních. Jsme schopni odletět kamkoliv do dvou hodin. Třeba i do Afriky. Jsme sice vojáci, ale nasazováni jsme do humanitárních akcí.
A.cz: Když jste sledoval to, co se dělo na kyjevském Majdanu - nasazení odstřelovačů nevyjímaje -, počítal jste, že vás na Ukrajinu vyšlou?
Napadlo mě to, jakmile se začalo hovořit o mezinárodní zdravotnické pomoci Ukrajině. Nejsme v tom ostatně sami - létají sem například Němci či Poláci. Záběrů, kdy lidé umírají, je dnes v médiích spousta. Kdybych nad těmito tragédiemi jako lékař neustále přemýšlel, musel bych se asi z té hrůzy zbláznit. A pokud mě do takových míst vyšlou, snažím se pomoci, jak nejlépe umím. Víc nad tím nepřemýšlím - toť vše.
A.cz: Je pro vás Majdan - střed Kyjeva - válečnou oblastí?
Samozřejmě že ano.
A.cz: Jak se dnes díváte na váš někdejší boj o přežití plzeňské letecké záchranky, kdy vás ministři obrany rušili a pak zase obnovovali?
Za jednadvacet let jsme snad prokázali smysl i význam naší práce. V republice pro lidi... no a v zahraničí pro oběti nehod, válek či vážných nemocí. A ministři? Ti se střídají a pacienti nám zůstávají. Nikdy jsem si nepřipustil, že tuhle bitvu prohrajeme. Promiňte, ale...
A.cz: Děje se něco?
K letounům nám začínají najíždět ukrajinské sanitky, takže musíme začít s roztřiďováním raněných, abychom je mohli naložit. Nezlobte se, ale už opravdu musím končit. Schyluje se k pěknému fofru a já bych ty lidi rád dovezl v pořádku k nám do Česka, aby se mohli vyléčit...
