Infobox
Prvorepubliková červená kráska
Motorový vůz M 290.0 vyráběný společností Tatra, známý více pod názvem Slovenská strela, byl dalším z autorových počinů. Na jeho vývoji se podílelo více tvůrců, například známý konstruktér Hans Ledwinka nebo architekt a designér Vladimír Grégr. Josef Sousedík přispěl originálním řešením motoru, které z vozu činilo nejrychlejší vlak, který kdy jel po české železnici, tento rekord nepřekonalo ani pověstné Pendolino. Se svojí rychlostí téměř 150 km v hodině patřil ve své době (30. léta minulého století) ke světové špičce.
Vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou stihnul za rekordní 4 hodiny a 28 minut. Vůz měl oddíly pouze 2. třídy, bufet a nebylo možné k němu připojovat další vozy.
Pokud ne, pak komunistická propaganda splnila svůj účel. Ačkoli významná postava zdaleka přesahující Vsetín, Valašsko a v lecčems i celou naši zemi a přezdívaná pro svůj velký talent "Valašský Edison", měl být tento význačný průmyslník a vynálezce po válce zapomenut.
Coby velkopodnikatel a osobní přítel Tomáše Bati i Tomáše G. Masaryka představoval totiž pro režim úhlavního protivníka.
Americký sen po česku
Jak to v takovém příběhu bývá, na počátku byl chudý chlapec z rodiny o osmi dětech. Narodil se 18. prosince 1894 ve Vsetíně a vyučil se zámečníkem.
Když se vrátil z vojny, vypůjčil si 200 korun na poplatky a otevřel si elektrotechnickou živnost. Nejprve v chalupě rodičů, později výrobu a bádání rozšířil do budovy staré pily, kterou dostal darem od tchána.
Ačkoli nikdy nevystudoval žádnou technickou školu, pro svůj neobyčejný talent vynalézal nové přístroje neuvěřitelnou rychlostí.
Ve svých 26 letech si nechal zaregistrovat první patent, automatický spouštěč. Další pak následovaly v rychlém sledu po sobě, celkem jich bylo více než 100, z toho třetina byla světovým patentem.
Vesměs patřily do oblasti elektrotechniky a dopravy. Nalezneme mezi nimi například letadlo s kolmým startem, nový pohon pro tramvaje či první elektrické kormidlo pro motorové lodě.
Jeho elektromobil s hybridním pohonem, kterým se řítil vsetínskými ulicemi tehdy nevídanou rychlostí 70 km v hodině, byl patentován ve třiadvaceti zemích světa, například až na Novém Zélandě.
Jedním z nejznámějších Sousedíkových počinů byl i speciální motor do osobního vlaku, který pod názvem Slovenská strela vozil cestující mezi Prahou a Bratislavou. Díky originálnímu řešení se jednalo o dosud nejrychlejší vlak na českých kolejích, jehož rychlost nepřekonalo ani současné Pendolíno.
Z malé živnosti se postupem doby stal velký podnik, čítající přes 350 zaměstnanců. Sousedík zde vyráběl elektromotory a další stroje podle svých patentů.
O jeho vynálezy projevovali zájem až v cizině, do Vsetína tak jezdily delegace Angličanů a nabízely mu desítky milionů korun a místo ředitele patentového úřadu v Londýně. Neúspěšně.
Z podnikatele politikem
Podnikavý valašský vynálezce měl nadstandardní vztahy s jiným úspěšným továrníkem - Tomášem Baťou. Od poloviny dvacátých let byl Sousedík prakticky "dvorním" dodavatelem elektromotorů pro Baťu. Dokonce používal Baťovo osobní letadlo ke svým cestám do zahraničí.
A stejně jako Tomáš Baťa, byl i Josef Sousedík neobyčejně veřejně činný. Vydával "Občanské noviny" a se svojí "Občanskou stranou" zvítězil v komunálních volbách roku 1926. Mezi lety 1927-1938 tak dvakrát po sobě vykonával funkci starosty města i okresu.
Za jeho působení na radnici došlo k nebývalému rozvoji Vsetína. Starosta nechal postavit Masarykovo reálné gymnázium, budovu okresního úřadu, městský chudobinec, poštu, spořitelnu, Živnostenskou školu a další objekty. Zasadil se o vybudování průmyslové výroby, nechal vystavět dva mosty přes Bečvu a po celém vsetínském okrese kilometry silnic.
Odboj, který působil Němcům vrásky
Během hospodářské krize se podnik dostal do finančních problémů a z konkursu ho zachránila až fůze se smíchovským koncernem Ringhoffer-Tatra. Firma tak mohla fungovat dál, za Sousedíkova ředitelování.
Během války pak Josef Sousedík firmu opouští a pracuje jako soukromník. Ve své vile provádí výzkumy a nové vynálezy, které v té době zkonstruoval, pečlivě před Němci tají. Schovával je "pro novou republiku", ale úkryt byl později gestapem vypálen a všechny objevy tak nenávratně ztraceny.
Gestapo mělo ostatně k pronásledování Sousedíka důvodů více než dost. Byl totiž nadšeným vlastencem a hlavou odboje na Valašsku. Kromě členství v několika partyzánských skupinách (například Clay Eva, která se podílela na přípravě atentátu na Heydricha) založil i vlastní odboj, čítající až dva tisíce lidí.
S touto skupinou prováděl sabotáže, finančně podporoval rodiny vězněných a popravených a připravoval valašské povstání. Zamýšlená akce však byla prozrazena, Josef Sousedík 15. prosince 1944 gestapem zatčen a téhož dne při výslechu zastřelen. Tři dny před svými 50. narozeninami.
Bude vyznamenán?
Těžké časy však měly pro rodinu pokračovat i po válce. Prezident Beneš sice Sousedíkovo hrdinství v odboji ocenil udělením Československého válečného kříže, nastupující komunistický režim však později udělá vše pro to, aby jméno tohoto význačného muže upadlo v zapomnění.
Podnik byl znárodněn, pozůstalým bráněno ve studiu, byl jim odepřen důchod a rodina žila v existenčních nouzi.
Sousedíkovy patenty propadly, protože stát je po válce nezaplatil a tak republika přišla nejen o miliony peněz, ale i o možnost chlubit se špičkovými vynálezy. Od té doby se tak jimi chlubí ostatní evropské země.
Rodina byla plně rehabilitována až po roce 1989.
Osobnost tohoto velkého vynálezce by se mohla konečně dočkat odpovídajícího uznání na podzim tohoto roku. Skupina senátorů totiž podala návrh prezidentu republiky, aby význačného valašského rodáka vyznamenal.
Ať již nejvyšší státní vyznamenání Josed Sousedík získá nebo ne, umístění mezi české NEJ ve vědě a výzkumu, po bok velikánů jako František Křižík a další, by mu určitě slušelo.
