Ještě předloni na jaře zvažovala vláda Andreje Babiše (ANO) přizvat Rosatom do soutěže na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Nejvýznamnější ruská firma zabývající se jadernou energií budovala elektrárny ve Finsku, Maďarsku či Turecku. Od záměru kabinet upustil po odhalení ruského angažmá v útoku na muniční sklady ve Vrběticích.
Bezpečnostní složky přitom Babiše a jeho ministry včetně největšího zastánce ruského koncernu Karla Havlíčka (ANO), šéfa resortu průmyslu a obchodu, dlouhodobě upozorňovaly, že účast Rosatomu přináší rizika pro stát. Rusové používají energetickou politiku k nátlaku pro dosažení svých zájmů v zahraničí.
V české pobočce Rosatomu začal loni pracovat ruský občan V. S., jehož celé jméno redakce nemá k dispozici. Požádal o povolení k dlouhodobému pobytu, díky němuž by v Česku mohl setrvat více než rok. Ministerstvo vnitra letos v březnu žádost z bezpečnostních důvodů zamítlo, po žalobě od pana S. se však minulý týden příběh u soudu otočil. Rus zatím může zůstat.
Kontrarozvědka byla příliš tajuplná
"Žalovaný (ministerstvo vnitra, pozn. aut.) vydal rozhodnutí na základě utajovaných informací od bezpečnostní složky státu. Neobsahovaly však údaje o způsobu jejich získání potřebné pro ověření věrohodnosti. Tvrzení bezpečnostní složky tak nemohla být podkladem pro zamítnutí žalobcovy žádosti," zní klíčová pasáž rozsudku, jejž redakce získala.
Bezpečnostní informační služba ministerstvu údaje o sběru poznatků neposkytla proto, že by tím kompromitovala své zdroje a do budoucna ohrozila efektivitu své práce. Soud tak ale nemohl řádně prověřit okolnosti zamítnutí žádosti o dlouhodobý pobyt. Nezbylo mu tak než výrok vnitra zrušit.
Neznamená to ale, že se pro V. S. příběh uzavřel v jeho prospěch. Ministerstvo musí o žádosti rozhodnout znovu. A bude na BIS, zda tentokrát poskytne úplné informace vedoucí k označení Rusa za hrozbu. "Pokud by tak učinila a žalovaný by tuto věrohodnost ověřil, mohl by opětovně přistoupit k zamítnutí žádosti," píše soudkyně Gabriela Bašná.
Advokát ruského občana Tomáš Verčimák zdůrazňuje, že jeho klient si není vědom žádného jednání v rozporu s bezpečnostními zájmy Česka. Vždy prý dodržoval tuzemské zákony. "V tomto kontextu vítáme rozsudek a vnímáme ho jako zadostučinění spravedlnosti," uvedl pro Aktuálně.cz.
Pro Rosatom už nepracuje
Jako riziko pro zemi vyhodnotila kontrarozvědka právě působení pana S. v české pobočce Rosatomu. Měla podezření, že prostřednictvím firmy bude v Česku prosazovat zájmy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Loni v únoru rozpoutal Putin invazí na Ukrajinu největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
"Klient pro Rosatom ČR ke dni vydání rozhodnutí ministerstva vnitra již několik měsíců nepracoval," uvedl advokát Verčimák. Jak upozornil Deník N, Rosatom přestal v Česku působit letos v červnu. V. S. demonstroval postoj k ruské agresi tím, že poukázal na svou pomoc ukrajinským uprchlíkům. Měl organizovat jejich odjezd z Ukrajiny, v Česku jim tlumočit nebo je podporovat finančně.
Vnitro tvrzení o pomoci Ukrajincům vzalo na vědomí. Stálo si však za tím, že hrozby převažují. "Ze stanoviska (BIS, pozn. aut.) vyplývají takové informace, které naopak naznačují, že jednání žadatele je v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky," píše v dokumentu, jehož část má redakce k dispozici.
Úřad dokonce uvedl, že projevená solidarita pana S. s Ukrajinci byl zastírací manévr, aby zakryl své skutečné nepřátelské zájmy v Česku. Soud na takovou interpretaci nepřistoupil. "Je závěrem spekulativním a založeným na domněnkách," píše v pravomocném rozsudku soudkyně Bašná.
Jeden Rus už navzdory varování BIS mohl zůstat
"Tato zjištění vytvářejí obraz aktuální a závažné hrozby pro bezpečnost státu. Pokud by odrážela skutečnost, byla by podle názoru soudu dostatečná pro zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu," stojí ve verdiktu s poznámkou, že v případě doložení původu informací o panu S. by bylo namístě ho skutečně vyhostit.
Příběh se vyvinul stejně jako u Alexandra Stepanova, jehož případ popsala redakce v květnu. Stepanov žije kilometr od ruské ambasády v domě patřícím Ruské federaci. Vnitro rozhodlo o jeho vyhoštění, protože měl pracovat pro ruské tajné služby. Jenže soud toto rozhodnutí zrušil, protože mu také chyběly doklady o původu informací od BIS.
Ministerstvo vnitra od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostilo už tři Rusy. Jestli však Česko opustili, není jasné. "S ohledem na polohu České republiky, kdy jsou hraniční kontroly pouze na mezinárodních letištích, a to jen na letech mimo schengenský prostor, nelze vycestování potvrdit," řekla už dříve redakci mluvčí vnitra Hana Malá.