Brno - Jeden ošuntělý dům vedle druhého, původní barvy fasád už jsou k nepoznání, vrata do dvorů plných nepořádku někde jen nejdou dovřít, jinde chybí úplně.
Nikde ani kousek zeleně, nejbližší dětské hřiště tak daleko, že dětem nezbývá, než si hrát mezi auty. Tak dnes vypadá shluk několika ulic v brněnských Husovicích, odkud je to jen pět minut tramvají do centra nebo do sousedních čtvrtí, kde před opravenými vilkami parkují nablýskané octavie a kvetou stromy.
Podobná je situace v mnoha dalších českých městech, kde v těsném sousedství "slušných" ulic pomalu vznikají nebo již léta fungují pravá ghetta.
To se může již brzy změnit. V Bruselu čeká 193 milionů eur, které můžou česká města s minimálně 20 tisíci obyvateli použít právě na pozvednutí "problémových obytných zón". To znamená sídlišť, ulic a čtvrtí, kde žijí lidé vyloučení na okraj společnosti.
Peníze půjdou především na romská ghetta. Města, neziskovky i sociální pracovníci se shodují, že pomůžou. Zároveň ale upozorňují - opravit domy a předláždit ulice nestačí. Investice jsou potřeba současně do terénní sociální práce a vzdělávání.
V Brně je vyhlášená Bratislavská, v Chebu Wolkerova
Cejl, Francouzská, Körnerova nebo Bratislavská. Pro Brňany tyto ulice nejsou zrovna dobré adresy. Říkají jim (napůl ve vtipu) brněnský Bronx. Ošuntělé domy v ulicích plných zastaváren a non stop barů obývají většinou sociálně slabé romské rodiny.
To se může už za pár let změnit. Magistrát doufá, že se mu podaří prostřednictvím takzvaného Integrovaného plánu rozvoje města získat desítky milionů korun.
Za ty zvelebí veřejná prostranství a opraví obytné domy v problematické části města, tak aby se nelišila od sousedních lokalit.
V Chebu se zase chystají opravit Wolkerovu ulici, kterou obývá asi padesát romských rodin. "Činžovní domy sice patří soukromníkům, ale i ti můžou tyto dotace čerpat," uvedl mluvčí chebské radnice Tomáš Ivanič.
"Je to mimořádná možnost. Už jsme o ní informovali všechna města, která se účastní pilotního projektu naší agentury," uvedl šéf vládní Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách Marek Podlaha.
Úspěšné by v žádostech mohlo být vedle Brna a Chebu například Ústí nad Labem, Most, Ostrava, Břeclav a množství dalších měst. Nezáleží na tom, zda jsou členy pilotního projektu vládní agentury.
Téměř vybydlené domy můžou získat peníze na sanace základů, hydroizolace, zateplení nebo výměny oken. Radnice pak můžou peníze použít také na opravy dopravní a technické infrastruktury, budování hřišť, sportovišť a rekreačních ploch.
Jiná možnost získat takové množství peněz na opravy bydlení v sociálně vyloučených oblastech v Česku neexistuje.
Vybudovat a dál se nestarat? To by nefungovalo
Odborníci na romskou problematiku i města na peníze doslova čekají. Dosud mohli peníze obvykle získávat jen na "měkké" projekty - na vzdělávání či terénní sociální práci.
Přitom například v Brnem vybrané lokalitě chybí jakékoli dětské hřiště či sportoviště. "Děti jsou tak odkázány hrát si na ulici," uvedl ředitel romského střediska Drom, které sídlí přímo na Bratislavské ulici, Miroslav Zima.
Peníze na zvelebení "brněnského Bronxu" podle Zimy lokalitě určitě pomůžou. Musí jít ovšem ruku v ruce s aktivitami, které její obyvatele naučí s opraveným majetkem dobře nakládat.
"Nelze něco za ohromné peníze vybudovat a dál se o to nestarat. Bude to výzva pro terénní pracovníky," říká.
Souhlasí s ním i Marek Podlaha. "Zároveň s řešením bytové otázky musíme řešit i vzdělávání a zaměstnanost. Začít se musí hned, dříve než se začne opravovat," míní Podlaha.
"Peníze z evropských fondů můžeme čerpat do roku 2015. Do té doby samozřejmě nevyřešíme problémy, které se táhnou už několikátou generací. Pro Romy to bude jen jakési popostrčení," přiznal náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.
