Analýza - Liana Janáčková a Tomáš Nepraš. Senátorka, starostka ostravské městské části a zastupitel z Břeclavi. Oba šokovali svými rasistickými výroky. Oba je obhajují tak, že rasisty být nemohou, neboť za ně mluví jejich práce ve prospěch menšiny.
Reportéři Aktuálně.cz se vypravili přesvědčit na vlastní oči, jak obě města romskou problematiku řeší.
Politici zvolili stejnou strategii, která přinesla i stejný výsledek - neúspěch.
Břeclav i Ostravu-Mariánské Hory dál trápí vysoká nezaměstnanost, dál tu žijí nespokojení Romové, jejichž problémy se prohlubují, velká část z nich žije na hranici chudoby. A z obou měst rasistická nálada jen prýští.
|
Volné ruce
Faktem je, že stát samosprávám dosud nepředložil žádný návod, jak situaci sociálně slabých rodin (a problémy s tím související) řešit.
Starostové mají volné ruce a zároveň jsou bezradní. Vedení Břeclavi se například před lety obrátilo s žádostí o radu na tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Neúspěšně.
Romská komunita má jiný způsob života, jiné hodnoty. Nemají stejné startovní podmínky, nemají vzdělání, obtížně získávají zaměstnání. Vyrůstá generace, která už není zvyklá pracovat. Tlak majority-voličů v obou městech na vyřešení problémů postupně sílí.
Starostové se s problémem popasovali po svém. V Břeclavi dokonce šlo vítězné politické sdružení do voleb se sloganem "Radikální romský řez. Dáš - dostaneš."
Obě města vsadila na populismus a odklízení "nepohodlných" občanů. Úspěšně.
Problém politici odsunuli z centra města i pozornosti. Experti však varují, že segregace lidí s problémy je kontraproduktivní a následky ponese nakonec celá společnost.
Bez šance
"Víte vy, co jsem za šestnáct let pro Romy udělala," reagovala podrážděně Liana Janáčková, když vyšlo najevo její rasistické vyjádření.
Janáčková se skutečně problematice romské menšiny ve svém obvodu - za 16 let starostování - věnovala. Místo podpory však vsadila (stejně jako v Břeclavi) na represi.
Pod jejím vedením začal městský obvod Romy vystěhovávat z centra na okraj do lokality Bedřiška, bývalé železárenské kolonie.
Romská ghetta
Největší ghetta chudých Romů
(podle počtu obyvatel)
Více než 3000 Litvínov-Janov Praha-Smíchov Více než 2000 Brno-Cejl Praha-Libeň Praha-Žižkov Více než 1000 Brno-Husovice Chomutov-Kamenná Chomutov-Písečná Krupka Litvínov-Janov Most-Chánov Ostrava-Bartovice Ostrava-Mariánské Hory Sokolov Ústí-PředliceZdroj: GAC 2006
Čtěte souvislosti:
- Speciál: Souhrn nejdůležitějších článků o výpadech politiků vůči Romům
- Kauza Nepraš: Zastupitel: Romové? Černá lůza, sebranka hajzlů
- Kauza Janáčková: Jsem rasistka, zní z pásky výrok senátorky
- Čunek, Nepraš, Janáčková. Česku vládne 'rompolitika'
- Online rozhovor se socioplogem: Problém Romů budeme řešit 40 let
Podle Kumara Vishwanathana, zakladatele sdružení Vzájemné soužití, které se snaží Romům pomáhat, dělá Janáčková, co se běžně děje v Ostravě. "Podnikatelé ji mají rádi, vyhnala Romy a domy nechala soukromníkům," říká. "Na druhou stranu tu však jsou reálné problémy, se kterými si neví rady a je pod tlakem neromských obyvatel."
Jiný pohled. "Za posledních sedm let vystěhovali z centra na 80 % místních Romů," říká Josef Brož ze Společenství Romů na Moravě. "Izolují je od majority, aby nebyli vidět. Žijí v chátrajících domech. Nejbližší obchod a škola jsou tři kilometry daleko."
Podle Brože, který působil rok v Mariánských Horách jako terénní sociální pracovník, město stěhovalo nejen neplatiče, ale i řádné občany.
"Řekli, že dům je v havarijním stavu a svedli to na Romy," popisuje praktiky Brož. "Vedení obvodu přitom ty domy, možná záměrně, neopravovalo a nechalo chátrat, přestože mají povinnost je spravovat."
Na pět set Romů tak nyní žije na okraji společnosti, v lokalitě, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí označilo ve svém výzkumu za ghetto.
"Nechci se zastávat všech, ale je tam řada lidí slušných, kteří se touží dostat pryč. Zasloužili by si bydlet normálním způsobem a zařadit se do majority," říká Brož. "Navrhl jsem proto radnici, ať těm, kteří tu žijí řádným způsobem, dá šanci na návrat do bytů ve městě."
Vedení obvodu však Brožův nápad zamítlo. Vystěhovaní Romové tak přišli o poslední motivaci. "Slušní Romové to mají v ghettu těžké, jdou dolů a hlavně jejich děti to negativně ovlivňuje," říká. "Celé komunitě by pomohlo, kdyby věděli, že pokud budou spořádaní, tak se odsud dostanou. Město jim ale žádnou šanci nedalo."
Svéráz Janáčkové
Starostka Janáčková někdy sáhla ještě ke svéráznějším postupům. Když si jednou obyvatelé majority stěžovali, že se v jednom zanedbaném domě schází bezdomovci, neváhala a nařídila vchod a okna do domu zazdít. Bez ohledu na to, že tam žili i řádní nájemníci.
V roce 2004, kdy Janáčková kandidovala do Senátu, si někteří Romové stěžovali, že nedostali volební lístky. Na rozdíl od ostatních obvodů, lístky tady roznášeli úředníci radnice.Vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Mariánských Horách každý desátý romské národnosti, mohly jejich hlasy odsoudit Janáčkovou k volebnímu fiasku.
Starostka zvolila další svéráznou strategii. Občanům léta tvrdila, že nově zrekonstruovaný park monitoruje policie kamerami. Po čase se však ukázalo, že místo kamer park "hlídají" bakelitové atrapy.
Podle Brože jediné, co vedení obvodu pro Romy udělalo, bylo, že jednou za čas přistavělo kontejnery na úklid odpadků. "Nic jiného mě nenapadá," říká Brož.
Ani Martina Salamounová ze Sdružení Bílý Nosorožec neví, co uvést jako příklad práce pro Romy, kterou se Janáčková hájila.
"Poskytli nám nebytový prostor, platíme tam nižší nájemné," říká Salamounová. "Žádné dotace od radnice nedostáváme. Nejsou tu žádní romští terénní sociální pracovníci."
Kritizovat vedení radnice však nechce. "Nejsem k tomu kompetentní," říká. "Ale místní Romové určitě potřebují od obvodu pomoc, především v oblasti bydlení."
Vystřílet ty kraválníky
V čele radnice společně s Janáčkovou sedí další lidé, kteří s ní sdílí její názory.
Místostarosta Jiří Jezerský svoji představu řešení už přednesl na jednání bytového odboru v loňském roce během diskuse o vystěhování Romů z centra.
"Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat," řekl tehdy Jezerský.
"Rozmnožovací schopnosti této skupiny občanů jsou tak velké, že jejich hlavní požadavek jsou byty-byty-byty," uvádí Jezerský v emailové odpovědi na otázky, co tedy město pro Romy udělalo. "Je otázka, kde je brát. Postavit domy o 100 bytech není laciná záležitost a proč ho stavět z našeho rozpočtu právě pro tuto skupinu obyvatel, kde není záruka, že bude minimální návratnost?"
Podle Jezerského je řešení romské problematiky otázkou financí. "A také otázka tzv. dobré adresy, kde občané nejsou obtěžováni kraválníky a pouliční kriminalitou."
Na otázku, kolik peněz radnice na pomoc Romům investovala, odpovídá: "Nula."
"Ale provedli jsme pro ně rekonstrukci tří domů v hodnotě více než 30 milionů korun. Svého času radnice přijala 5 Romů, kteří slíbili, že vytvoří tzv. Rychlou rotu. Dopadlo to katastrofálně," píše Jezerský. "Druhý den se dva z nich zranili a ostatní se pohádali, takže třetí den přišel jen jeden."
Máslo na hlavě
Z dostupných údajů vyplývá, že vedení obvodu má na hlavě kromě rasistického populismu ještě více másla.
Mariánské Hory dostaly za dobu starostování Janáčkové od Úřadu na ochranu hospodářské soutěže tři pokuty za netransparentnost v přidělování veřejných zakázek. Tu poslední udělil úřad letos v únoru. Celkem musela radnice zaplatit 160 tisíc korun.
Senátorku Janáčkovou v loňském roce také začala stíhat policie s podezřením na zneužití pravomoci veřejného činitele. Údajně neoprávněně vyplatila 5milionové odstupné zástupci firmy provozující tamní koupaliště. Senát však Janáčkovou nezbavil imunity.
Janáčková se také nezdráhala přidělit své dceři byt postavený z dotací města Ostrava a Ministerstva pro místní rozvoj. Obecní byt vedení města přidělilo i dceři místostarostky.
"Samozřejmě, i má dcera dostala obecní byt, ale to už jsem byla na radnici 13 let," hájila se v deníku Právo Janáčková.
Etnická segregace na pokračování
Janáčková je i přes své excesy dál senátorkou a členkou Výboru pro lidská práva. Dál je také starostkou Ostravy-Mariánských Hor.
Po volbách se starostování ujal Radomír Michniak, který vystupoval proti "etnické segregaci v Mariánských Horách. Janáčková ho však letos v červnu sesadila za pomoci jeho stranické kolegyně. Patnáctitisícovému obvodu tak dál bude vládnout žena, která o sobě řekla: Jsem rasistka.
