Romové v Litvínově mají problém roky. Stát odmítl pomoc

Vendula Křížová
21. 11. 2008 12:00
Úřad Džamily Stehlíkové ho nezařadil mezi ghetta, jimž pomáhá
Obchodní centrum Janova. Je tu i klub "poue pro členy", ukázka segregace bílých a Romů.
Obchodní centrum Janova. Je tu i klub "poue pro členy", ukázka segregace bílých a Romů. | Foto: Ludvík Hradilek

Litvínov - Sídliště Janov, které se stalo dějištěm největších pouličních nepokojů za posledních osm let, nezařadil úřad ministryně Džamily Stehlíkové na seznam míst, kterým se má dostat vládní pomoci.

Litvínovská radnice se sice mezi vybrané lokality, kam přes vládní Agenturu pro sociální začleňování míří peníze na komplexní řešení situace vyloučených lokalit, chtěla dostat, ale neuspěla.

Jednou z podmínek zařazení do pilotní fáze projektu totiž je i byrokratický akt - město musí mít vytvořenu a schválenu koncepci integrace nebo alespoň komunitního plánu. Je to základní podmínka každé smlouvy o čerpání veřejných peněz.

"Nic z toho Litvínov v roce 2007, kdy se vybíraly lokality do projektu, neměl. A dodnes nemá," vysvětluje postoj Agentury její ředitel Marek Podlaha.

"Povinnost mít komunitní plán však mají jen města nad 50 tisíc obyvatel. Naše povinnost to tedy není," uvádí místostarosta Litvínova Martin Klika důvod, proč se Litvínov o vládní pomoc hlásil, i když nesplňoval jednu z podmínek.

Navíc tvrdí, že nezařazení mezi vybrané lokality Agentura na konci loňského roku vysvětlovala tím, že "tehdy tam situace ještě nebyla tak kritická". Na druhou stranu - komunitní plán mají i o mnohem menší města. Třeba Krásná Lípa s necelými čtyřmi tisíci obyvateli.

Janov na tom není špatně. Desítky dalších ghett mají mnohem větší probémy.
Janov na tom není špatně. Desítky dalších ghett mají mnohem větší probémy. | Foto: Ondřej Besperát

Místo plánu prodali domy

Mezi dvanácti městy, kterým vláda pomáhá s integrací romské menšiny, jsou například Brno, Cheb, Ústí nad Labem, Most, Břeclav nebo Ostrava.

Marek Podlaha upozorňuje, že vzhledem k nynější situaci Agentura operuje a pomáhá i v Litvínově skrze oblastní charitu Most.

Lidé z Agentury ale říkají, že za problémy mohou sami litvínovští politici. Předešlé vedení města podle nich místo systémových kroků rozprodávalo majetek. "Problémy se jim tam jenom nakumulovaly," říká mluvčí ministryně pro lidská práva Petr Koubek.

Současná litvínovská radnice už na plánu pracuje. Jeho tvorba však trvá několik let a stojí peníze, které mohou v rozpočtech menších měst chybět. "Na příští rok máme na komunitní plán vyčleněno sedm set tisíc korun," uvádí Klika.

Jiří Čunek, ministr a předseda KDU-ČSL
Jiří Čunek, ministr a předseda KDU-ČSL | Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
Čunek hasí romsko-bílý problém v Litvínově

Místostarosta Litvínova říká, že dostává z úřadu Džamily Stehlíkové tipy, o jaké dotace se hlásit. "My ale teď potřebujeme rychlou pomoc. Potřebujeme přímé peníze od vlády," říká.

Komunitní plánování

- Komunitní plán je strategie města v oblasti sociálních služeb, tedy konkrétní představa, jaké služby chce město v této oblasti provozovat nebo nabízet. Může využít svých vlastních zdrojů nebo přispívat neziskové organizaci. 
- Schválená strategie do určité míry zavazuje město uvolňovat na schválené projekty peníze.
- Pokud plán neexistuje, nemají organizace jistotu. V Litvínově s městem dlouhodobě spolupracuje pouze Charita a K-centrum.

Svou chybu město přiznává, současnou krizi už ale zvládnout nedokáže.

Džamila Sethlíková je nyní v Kanadě, kde jedná o vízové povinnosti. Vzkazuje ale, že na sebe bere zodpovědnost za to, že v Litvínově dojde ke zklidnění napětí. "Janovští rozhodně nezůstanou sami," říká. Do Litvínova se chystá příští týden.

Janov na tom není špatně

V České republice je podle průzkumu z loňského roku přes 330 ghett a podle odborníků z Člověka v tísni, kteří pracují ve vyloučených lokalitách na severu Čech, se zachovala logicky.

"Janov na tom není tak špatně, jsou desítky mnohem horších míst," říká Miroslav Brož, který pracuje v ghettech v Ústí nad Labem.

Záběr z pochodu radikálů Litvínovem směrem k sídlišti Janov.
Záběr z pochodu radikálů Litvínovem směrem k sídlišti Janov. | Foto: Tomáš Adamec

Ústecký kraj čelí problémům s ghetty dlouhodobě. Je jich tu nejvíce z celé republiky a také největší podíl obyvatel, 27 procent, označuje romská ghetta za dominantní problém kraje.

V kraji je velké množství levných bytů a stěhují se sem velké skupiny Romů. V současnosti zde žije 31 procent Romů z Česka, tedy mezi jedna až dvaadvaceti tisíci, nejvíce z celé země.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte blog Ivana Gabala: Vstoupili jsme do období etnických konfliktů  
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy