Litvínov - Sídliště Janov, které se stalo dějištěm největších pouličních nepokojů za posledních osm let, nezařadil úřad ministryně Džamily Stehlíkové na seznam míst, kterým se má dostat vládní pomoci.
Litvínovská radnice se sice mezi vybrané lokality, kam přes vládní Agenturu pro sociální začleňování míří peníze na komplexní řešení situace vyloučených lokalit, chtěla dostat, ale neuspěla.
Jednou z podmínek zařazení do pilotní fáze projektu totiž je i byrokratický akt - město musí mít vytvořenu a schválenu koncepci integrace nebo alespoň komunitního plánu. Je to základní podmínka každé smlouvy o čerpání veřejných peněz.
"Nic z toho Litvínov v roce 2007, kdy se vybíraly lokality do projektu, neměl. A dodnes nemá," vysvětluje postoj Agentury její ředitel Marek Podlaha.
"Povinnost mít komunitní plán však mají jen města nad 50 tisíc obyvatel. Naše povinnost to tedy není," uvádí místostarosta Litvínova Martin Klika důvod, proč se Litvínov o vládní pomoc hlásil, i když nesplňoval jednu z podmínek.
Navíc tvrdí, že nezařazení mezi vybrané lokality Agentura na konci loňského roku vysvětlovala tím, že "tehdy tam situace ještě nebyla tak kritická". Na druhou stranu - komunitní plán mají i o mnohem menší města. Třeba Krásná Lípa s necelými čtyřmi tisíci obyvateli.
Místo plánu prodali domy
Mezi dvanácti městy, kterým vláda pomáhá s integrací romské menšiny, jsou například Brno, Cheb, Ústí nad Labem, Most, Břeclav nebo Ostrava.
Marek Podlaha upozorňuje, že vzhledem k nynější situaci Agentura operuje a pomáhá i v Litvínově skrze oblastní charitu Most.
Lidé z Agentury ale říkají, že za problémy mohou sami litvínovští politici. Předešlé vedení města podle nich místo systémových kroků rozprodávalo majetek. "Problémy se jim tam jenom nakumulovaly," říká mluvčí ministryně pro lidská práva Petr Koubek.
Současná litvínovská radnice už na plánu pracuje. Jeho tvorba však trvá několik let a stojí peníze, které mohou v rozpočtech menších měst chybět. "Na příští rok máme na komunitní plán vyčleněno sedm set tisíc korun," uvádí Klika.
| Čtěte také: Čunek hasí romsko-bílý problém v Litvínově |
Místostarosta Litvínova říká, že dostává z úřadu Džamily Stehlíkové tipy, o jaké dotace se hlásit. "My ale teď potřebujeme rychlou pomoc. Potřebujeme přímé peníze od vlády," říká.
Komunitní plánování
- Komunitní plán je strategie města v oblasti sociálních služeb, tedy konkrétní představa, jaké služby chce město v této oblasti provozovat nebo nabízet. Může využít svých vlastních zdrojů nebo přispívat neziskové organizaci.
- Schválená strategie do určité míry zavazuje město uvolňovat na schválené projekty peníze.
- Pokud plán neexistuje, nemají organizace jistotu. V Litvínově s městem dlouhodobě spolupracuje pouze Charita a K-centrum.
Svou chybu město přiznává, současnou krizi už ale zvládnout nedokáže.
Džamila Sethlíková je nyní v Kanadě, kde jedná o vízové povinnosti. Vzkazuje ale, že na sebe bere zodpovědnost za to, že v Litvínově dojde ke zklidnění napětí. "Janovští rozhodně nezůstanou sami," říká. Do Litvínova se chystá příští týden.
Janov na tom není špatně
V České republice je podle průzkumu z loňského roku přes 330 ghett a podle odborníků z Člověka v tísni, kteří pracují ve vyloučených lokalitách na severu Čech, se zachovala logicky.
"Janov na tom není tak špatně, jsou desítky mnohem horších míst," říká Miroslav Brož, který pracuje v ghettech v Ústí nad Labem.
Ústecký kraj čelí problémům s ghetty dlouhodobě. Je jich tu nejvíce z celé republiky a také největší podíl obyvatel, 27 procent, označuje romská ghetta za dominantní problém kraje.
V kraji je velké množství levných bytů a stěhují se sem velké skupiny Romů. V současnosti zde žije 31 procent Romů z Česka, tedy mezi jedna až dvaadvaceti tisíci, nejvíce z celé země.
| Čtěte blog Ivana Gabala: Vstoupili jsme do období etnických konfliktů |
