Soudci rozhodnou, zda český stát záměrně vyřazoval romské děti z běžného vzdělávání.

Žalobu na Česko podalo už před šesti lety osmnáct romských rodin z Ostravy. Osud všech jejich dětí, kterým je dnes od 15 do 21 let, byl podobný. Většinou ještě před nástupem do školy je v pedagogicko-psychologické poradně označili za "mentálně retardované". S touto nálepkou nesměly do lavic běžných škol a musely do zvláštní.

"Bylo to naše první dítě a nikdo nám neřekl, co nás zařazením do zvláštní školy čeká," vysvětlila v týdeníku Respekt paní Berta, proč takovýto posudek podepsala. Své jméno nechce zveřejnit, aby svým dětem nezpůsobila další potíže. Nezbývalo než se smířit, že dcera Nikola skončí jako pomocná síla v kuchyni nebo se v lepším případě vyučí.

Šance do života? Minimální

Absolventi takovéto školy nemají totiž nadějné vyhlídky. Většina ve vzdělávaní nepokračuje a končí na učilištích. Vyučení pak tvoří největší podíl nezaměstnaných. Za rok 2004 pouhá stovka z bezmála pěti tisíc dětí přešla na střední školu. Téměř osm set jich skončilo rovnou na úřadu práce.

V Evropě zvláštní školy neexistují a žáci ze sociálně slabých rodin, či děti s postižením se s pomocí asistentů vzdělávají společně s ostatními na běžných školách. V Česku je však bezmála 500 zvláštních škol a ročně je do nich s posudkem mentální retardace vyřazeno každé dvacáté dítě. V Rakousku je takto označeno každé šedesáté dítě, ve Švédsku dokonce jen každé dvoutisící.

O tom, že něco není v pořádku svědčily už dříve zprávy České školní inspekce. Podle jejich závěrů totiž ve zvláštních školách končí děti nikoliv kvůli mentální retardaci, ale proto, že vyrůstají v sociokulturně znevýhodněném prostředí s nedostatečnou znalostí českého jazyka.

I šéf ministerského odboru speciální pedagogiky Jiří Pilař před dvěma lety prohlásil: "Už dávno víme, že polovina dětí je ve zvláštních školách úplně zbytečně." Žalobě se ale ministerstvo brání, přesto v novém školském zákoně nahradili výraz zvláštní škola formulací základní škola se speciálním programem.

Bez jazyků nikam

Ještě před pěti lety měly české děti ze zvláštních škol zákonem zakázané hlásit se na střední školy. Dnes tuto možnost mají, jejich šance uspět je však minimální. Na zvláštní škole se neučí cizí jazyk pilíř přijímaček na střední školu.

"Když jsem se chtěla učit anglicky, řekli mi, že se to na zvláštní nejde," vzpomíná Denisa Bandyová, na dobu, kdy se vrátila s rodiči z Velké Británie. Tam chodila do běžné školy a zatoužila stát se překladatelkou. "Když jsem se tady ptala, co můžu udělat, abych se dostala na vysokou školu, řekli mi, že bych stejně neudělala zkoušky."

V ostravské zvláštní škole Na Vizině, kam Denisa chodila, se nikdo na střední školu do té doby nepřihlásil. "Oni na to prostě nemají. A někdo musí v tomto státě pracovat rukama," prohlásila tehdy zástupkyně ředitelky školy Emilie Macháčková.

Evropské středisko pro práva Romů udělalo v roce 1999  v Ostravě průzkum, zda odklízení některých dětí do zvláštních škol není běžnou praxí. Výsledek byl jednoznačný. Přestože tady Romové představují méně než 5% všech školou povinných dětí, tvořili tehdy více než polovinu žáků zvláštních škol.

Situace v celé republice byla ještě horší tři čtvrtiny romských dětí chodily do zvláštních škol. V Ostravě tak mělo dítě s odlišnou barvou pleti 27krát větší pravděpodobnost než "bílí" vrstevníci, že bude vyřazeno do zvláštní školy.

Ostrava začala bez rozsudku

"Chceme, aby stát přiznal, že udělal chybu," vysvětlila paní Berta, proč se společně s dalšími sedmnácti rodinami obrátila na Evropský soud. "Nám už do života zasáhl, ale nechceme, aby to ponížení zažívali ostatní."

To, na čí stranu se soud přikloní se ukáže dnes odpoledne. "Ať dopadne rozsudek jakkoliv, je už dnes cítit, že se ledy pohnuly," říká učitel a sociální pracovník Kumar Vishwanathan. Moravskoslezský kraj totiž nečekal, až soudci rozhodnou a pustil se do změny.

"Žaloba je logickým důsledkem špatného systému. Podle mého názoru, jsou ve zvláštních školách všechny děti šikovné a nemají tam co dělat," prohlásila po podání žaloby náměstkyně pro školství Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová z ODS.

V Ostravě tak postupně začali zvláštní školy rušit a jejich žáky vzdělávají společně s vrstevníky v běžných školách. Učitelé na některých školách v této době prochází školením, jak k dětem, které přešly ze zvláštních škol přistupovat.

"Pokud by soud uznal žalobu, pak ministerstvo bude muset dokázat, že nezůstali u pouhého přemalování cedulí," doufá Vishwanathan. "V našem kraji politická vůle ke změně je. Rozsudek by pomohl k tomu, aby se systém změnil v celé republice."