Co vás na hřbitovech tak fascinuje?
Genius loci, tedy duch místa. Pro každého hřbitov znamená něco jiného. Já se tam chodím nabíjet. Protože podle mě se energie z nebožtíků musí někam dostat. Čím dál více vidím na hřbitovech mladé lidi, kteří se učí, protože je tam klid. Pohřebiště je dobré místo k přemýšlení.
Je nějaký rozdíl mezi hřbitovem a pohřebištěm?
To je to stejné. Oficiálně se každý hřbitov jmenuje pohřebiště, ale nikdo to nepoužívá, takže jde o odborný termín. Základní rozdělení hřbitovů je na židovské a ostatní. Ty se také mohou dále dělit na evangelické, husitské a další. Navštěvovat židovské hřbitovy je takový adrenalin. Většinou zarostlé a schované, kvůli tomu, jak byli Židé v minulosti utlačováni. Na vchodu mají zámky, takže se někdy nedá vejít dovnitř. Podle mě jsou krásné.
Kolik jste celkem navštívil hřbitovů?
Necelé dva tisíce za posledních deset let. Intenzivně je ale navštěvuji poslední čtyři roky.
Zapisujete si něco o nich?
Mám největší databázi skutečných pohřebišť u nás. Obrací se na mě i média, když potřebují zjistit nějakou lokaci. Problém je, že není jednoznačné, co považovat za hřbitov a co ne. Často je chyba v katastru nemovitostí, kde nejsou pohřebiště správně zapsaná. To se pak snažím napravit. Do databáze si zapisuji okres, katastrální území, GPS souřadnice, datum návštěvy a další informace, jestliže je hřbitov něčím zajímavý.
Slouží databáze pouze pro soukromé účely?
Ne. Tím, že spolupracuji s ministerstvem pro místní rozvoj, tak ji posílám tam.
Jak vypadá české pohřebnictví?
V poslední době to jde stranou. Lidé se vymlouvají, že prarodiče pohřeb stejně nechtěli. Uvidíte to i na hrobech, které nejsou tak výstavní jako dříve. Přijde mi hloupé, když se lidi vymlouvají na peníze a rozprášení na loučku mi přijde úplně zbytečné. Nemůžete si pak nikde přečíst, kdy kdo zemřel a kolik mu bylo let. Proto se snažím prosadit, aby se k rozptylovým loučkám dávaly destičky se jmény a daty zesnulých. V Praze je 96 procent pohřbů spálením. Klasické pohřbení do země je typické spíše pro vesnice.
Jezdíte po hřbitovech i mimo Česko?
Ano, ale ne cíleně. Když jsem v zahraničí a jedeme kolem hřbitova, tak si ho nafotím. Krásné jsou v Albánii. Nejvzdálenější hřbitov, který jsem kdy viděl, byl na Krétě.
Co všechno se na cestě po pohřebištích děje?
Příprava mi trvá déle než samotná cesta. Musím si udělat rozpis, kde mám napsané, kudy se tam jede, kolik času mám na navštívení hřbitova a kde budu spát. Jelikož špatně chodím, tak se přesouvám pomalu. Za den navštívím až okolo třiceti hřbitovů. Na každém místě mám určitý počet věcí, které chci vyfotit. Mezi ně patří vstup, zázemí, čímž mám na mysli vodu, lavičky atd. A samozřejmě zajímavé architektonické stavby. Například plastiky, kříže a velké hrobky.
Jaké jsou nejčastější komplikace, se kterými se na cestách setkáváte?
Občas na mě zavolají městskou policii. V případě, že jsem na hřbitově moc brzo ráno nebo pozdě večer. Z vesnice mě pozorují zvědaví lidé. Většinou jde o místa, kde jsou časté krádeže a mají strach, že jsem také zloděj. Nikdy jsem však neměl větší konflikt. Problém nastane, když je hřbitov zamčený a nemůžu se tam dostat. Nespočetněkrát se mi stalo, že mě zamkli. Jednou jsem hledal hřbitov v lese, zamotal jsem se do maliní a spadl jsem. Dostal mě z toho malý nožík, který mi manželka kdysi koupila. Vhledem k tomu, že jezdím sám, tak nevím, co bych jinak dělal.
Jaký nejzajímavější hrob jste viděl?
Navštívil jsem tolik hřbitovů, že ani už sám nevím. Spíše mě napadá něco vtipného. Nedávno jsem viděl i hrubky na náhrobních kamenech. Jeden vtipný náhrobek mi utkvěl v paměti. Bylo tam napsáno - Lojzík 63: "Kdybys tak nepil a nekouřil, tak bys tady mohl s námi teď sedět, pít a kouřit." Na starších hrobech jsou i plastiky symbolizující, čím se nebožtík zabýval. Jindy je zase na náhrobku vytesaný název bývalé profese.
Snažíte se nějak pomoci zvelebit zanedbané hroby?
Ano. Komunikuji se starosty a díky spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj má můj hlas i nějakou hodnotu. Často mi starostové říkají, že nemohou dát peníze na hřbitov, protože je musí uplatnit třeba ve výstavbě nové čističky. Snažím se pak najít nějaký kompromis. Když jsem viděl zpustošený hrob s nápisem Pan řídící, tak jsem navrhl, aby se o něj staraly děti z místní školy ve formě mimoškolní aktivity.
Jaký názor má na tento neobvyklý koníček vaše nejbližší okolí?
Už jsou na to zvyklí. Dokonce mi hlásí, když někam jedou na výlet, že viděli hřbitov. Hned mi ho vyfotí a já zjistím, jestli jsem tam byl, či ne. Stala se z toho tradice pro celou rodinu.
1200 pohřebišť (k 17. 4. 2017)
NEJVÍCE POHŘEBIŠŤ NAVŠTÍVENÝCH JEDNÍM ČLOVĚKEM
Roman Bláha z Prahy osobně v průběhu 10 let, přesněji od 20. ledna 2007 do 17. dubna 2017, navštívil celkem 1200 pohřebišť na území celé České republiky. Z každé návštěvy pořizuje fotodokumentaci a následně pohřebiště zanese do své databáze, obsahující GPS souřadnice, datum, okres, poznámky a další informace. V aktivitě, kterou zvládá i se zdravotním handicapem a chůzí o francouzských holích, nadále pokračuje. Údaj byl zaregistrován do České databanky rekordů dne 2. května 2017.
Zdroj: Agentura Dobrý den
