Praha - Česká republika je zemí, kde partneři přijdou o více než tři tisíce korun, když se rozhodnou uzavřít sňatek.

Přestože většina politických stran proklamuje důležitost rodiny, jsou počty takové: domácnost "osamělé" matky se dvěma dětmi (jedno do tří let) a jejího partnera, s nímž není provdána a který bere 20 tisíc, dostane 28 700 korun čistého měsíčně. Když se vdá, klesne její příjem o 3 300 korun.

Z výpočtů, které udělalo Aktuálně.cz, je zřejmé, že ztrátu znamená sňatek vždy, jen se liší její výše.

Z posledních údajů statistického úřadu už lze odhadovat, že lidé na to reagují - v minulém roce klesl počet sňatků na minimální úroveň.

Dětem bez omezení

Český sociální systém je unikátní v tom, jak bez kontroly rozděluje peníze lidem se slušnou životní úrovní. Dokonce motivuje k tomu, aby právě oni nechodili do práce.

Ukazuje to příklad rodiny, kde otec bere průměrný plat kolem 20 tisíc korun a matka je doma se dvěma dětmi, z nichž jednomu nejsou víc než tři roky. Díky rodičovskému příspěvku mají čistý příjem přes 25 tisíc.

Pokud jim nestačí, mají dvě možnosti. Matka může jít pracovat, ale při mzdě pod 20 tisíc korun se to rodině nevyplatí vzhledem k nákladům na cestu do práce a na hlídání dítěte. Při platu do deseti tisíc se rodině ani nezvýší nominální příjmy.

Existuje však druhá možnost, která se otevřela v roce 2007.

Pokud se manželé rozvedou a muž se naoko odstěhuje, rodina dostane od státu automaticky o tři tisíce korun navíc. Využijí totiž dávku s názvem příspěvek na bydlení, na kterou má nárok každý, kdo utratí za bydlení víc než třetinu svých příjmů.

Na samotě u plotny

O tom, jak se rodiny přizpůsobují sociálnímu systému, svědčí obecná statistika.

Počet sňatků pomalu rostl v letech 2004 až 2007, kdy to bylo ekonomicky výhodné díky společnému zdanění manželů, a vyrostl tak z 50 na 57 tisíc.

Pak se ale společné zdanění zrušilo a zavedla nová pravidla pro příspěvek na bydlení.  Po dvou letech se uzavřelo o devět tisíc sňatků méně. Mimo manželství se dnes rodí dvě děti z pěti a jejich podíl dál roste.

Tříletá mateřská dovolená s dávkou přesahující minimální mzdu je pak unikátem v celé Evropské unii i mezi členskými státy OECD.

Podle posledních dostupných údajů z roku 2007 pracuje pouze 12 procent Češek s dítětem do tří let.

Tomu se blíží Slovenky a Maďarky, kterých rovněž nepracuje ani pětina. Naproti tomu v severských zemích s největší porodností v Evropě pracuje obvykle polovina žen s malými dětmi.

Od roku 2007 se v Česku vyplácí vyšší rodičovský příspěvek, který mohl odradit od práce další matky.

Děti to zaplatí

Upozornit na zneužívání a neefektivitu dávek pro rodiny se v prostředí české politiky dosud nikdo neodvážil. První vlaštovkou se stal článek Stanislavy Janáčkové, která radí prezidentu Václavu Klausovi.

"V mezinárodním srovnání poskytujeme rodinám s dětmi z veřejných prostředků nadstandardní zaopatření," napsala v časopisu Euro. Připouští, že šetřit právě na rodinách s dětmi je nepopulární, dodává však: "Každou korunu, kterou dnes přidáme matkám, zaplatí v budoucnu děti i s úroky."

Nejmíň zbude pro chudé

Systém dávek je v Česku vůbec nastaven tak, že už nyní je od státu dostávají lidé, kteří úspěšně podnikají a mají byty o rozloze přes 100 metrů čtverečních. Naopak na ně často nedosáhnou ti, kteří se tísní po dvaceti v malé garsonce.

"Sociální dávky dnes nejdou, kam by měly jít," říká o systému dávek sociální pracovník Kumar Vishwanathan z Ostravy.

Pro nejchudší, kteří přišli o práci i o majetek, je ve státním rozpočtu ročně rezervováno 2,5 miliardy korun. Zaměstnaným a movitým se ročně vyplácí přes 40 miliard.

Z toho připadá téměř 30 miliard na rodičovský příspěvek, šest miliard na dětské přídavky, celkem pět miliard se vyplatí za sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

Kromě toho stát podporuje rodiny slevami na dani ve výši dalších desítek miliard. Pokud strany myslí vážně své sliby před nadcházejícími volbami, paradox se ještě prohloubí.

Přísnost po volbách

Předvolební sliby politiků přitom ukazují, že to tak bude.

"Nejčastěji dochází ke zneužívání dávek v hmotné nouzi," řekl například volební lídr ODS Petr Nečas.

Přísné kontrole nad dávkami pro nejchudší věnuje nejsilnější pravicová strana šest z dvanácti bodů svého sociálního programu.

Program lidovců se od ODS liší pouze v tom, že chtějí rodinám obnovit novomanželské půjčky a společné zdanění manželů.

Proti zneužívání dávek nejchudšími chtějí zasáhnout stejně tvrdě: "Musí být výhodnější pracovat nebo se připravovat na zaměstnání, než žít jen ze sociálních dávek," navrhují ve svém programu.

Sociální demokraté slibují ještě víc než lidovci, například sociální dávky pro studenty a masovou výstavbu jeslí. Také oni chtějí trestat zneužívání dávek, kterého se dopouštějí dlouhodobě nezaměstnaní, když o práci neusilují dost aktivně.