Mezi osobnostmi české justice je prakticky nemožné najít někoho, kdo by o Robertu Fremrovi smýšlel kriticky nebo tak o něm alespoň veřejně promluvil. Jako by se zdálo, že po eventuálním odchodu Pavla Šámala nemůže řídit Nejvyšší soud nikdo jiný. Ostatně Fremr je s touto instancí bytostně spojený, jejím kmenovým soudcem je od roku 2004. Byť více než polovinu této éry strávil intenzivní praxí v zahraničí.
"Jestli to mohu odlehčit, dala bych mu jedničku s hvězdičkou. Je to skutečně mimořádná postava justice. Jak ho znám, je to ukotvená, stabilizovaná a orientovaná osobnost," řekla Aktuálně.cz bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, která Fremra na instanci přijímala.
"Jedná se o velice zkušeného a slušného soudce s bohatou mezinárodní praxí," přidává se v hodnocení pro Aktuálně.cz nejvyšší žalobce Pavel Zeman.
Jméno dvaašedesátiletého Roberta Fremra vnesla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) do veřejné diskuse počátkem ledna. Řekla, že nezná nikoho, kdo by justici rozuměl tak jako on. "Už v hluboké minulosti objevil kouzlo toho, že si věc může sám dodělat, nemusí ji vracet a může to udělat velmi elegantně. Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený," řekla pro Info.cz.
Druhý muž haagského soudu
Robert Fremr působí od března 2013 jako soudce Mezinárodního trestního soudu v nizozemském Haagu. Vyřizuje tam především trestní věci související s nejvážnějšími zločiny v afrických zemích. Měl na stole třeba kauzu keňského prezidenta Uhurua Kenyatty, který se zodpovídal z údajného organizování masového násilí po volbách konaných v roce 2007. Při něm zahynulo na 1300 lidí. Prokurátorka však žalobu stáhla.
K odsuzujícímu verdiktu naopak dospěla kauza konžského generála Bosca Ntagandy, který v Haagu skončil kvůli podílu na hromadných vraždách, sexuálním zotročování či verbování dětských vojáků v letech 2002 až 2003. Ntaganda velel rebelské armádě Vlasteneckých sil za osvobození Konga. Fremr předsedal senátu, jenž Ntagandu v červenci loňského roku potrestal za zločiny proti lidskosti 30 roky vězení.
Za roky působení v Haagu Fremr hierarchií tamějších 18 soudců výrazně postoupil. Od března 2018 slouží coby první místopředseda instance, jako člen vedení soudu se podílí na rozdělování případů. "Vzhledem k tomu, že předseda je nucen často cestovat, zastupuji ho v době jeho nepřítomnosti při vedení soudu, což pociťuji jako velkou zodpovědnost," řekl k tomu předloni v rozhovoru pro čtvrtletník Nejvyššího soudu.
S agendou válečných zločinů či zločinů proti lidskosti v rozvrácených afrických zemích se tváří v tvář setkal už v nultých letech. Fremr zasedal v Mezinárodním trestním tribunálu pro Rwandu, jenž objasňoval genocidu v této zemi. Příslušníci většinového kmene Hutuů vyvražďovali své umírněné druhy a menšinové Tutsie, v průběhu měsíc trvajícího běsnění roku 1994 zahynulo 800 tisíc lidí.
K tribunálu pro Rwandu s požehnáním šéfa OSN
"Když jsem třeba poslouchal vyprávění otce, který poznal mrtvolu svého syna vhozenou do latríny jen podle ponožek, a advokát obhajoby se tohle svědectví snažil napadnout, skutečně mě to zasáhlo," vyprávěl Fremr v rozhovoru pro Hospodářské noviny. O možnost účastnit se hledání spravedlnosti pro extrémně zkoušenou africkou zemi se přihlásil sám, na post v tribunálu za Českou republiku pořádalo tuzemské ministerstvo spravedlnosti výběrové řízení.
Fremr konkurz vyhrál, následně uspěl i při finální volbě Valným shromážděním OSN. Soudcem pro případy rwandské genocidy ho roku 2006 jmenoval přímo tehdejší generální tajemník spojených národů Kofi Annan. Soud kauzy rozhodoval v městě Aruša v Tanzanii. Fremr v průběhu čtyřleté služby pro tribunál v Aruše žil. Více než přívětivé zázemí moderního domu vyvažoval fakt, že měl kvůli bezpečí přidělené dva bodyguardy.
V tribunálu pro Rwandu byl u potrestání dvou zločinců. Zpěvák Simon Bikindi využil při genocidě své popularity a založil si vlastní bojůvku, aby se mohl masakru aktivně účastnit. Rwandský prokurátor Simeon Nchamihigo zase posílal lidi na smrt. Zpěváka Fremrův senát poslal na 15 let do vězení, prokurátor Nchamihigo skončil za mřížemi na doživotí. Obě kauzy měl soudce na starosti v letech 2006 až 2008.
"Pro člověka, který má patřit k nejvyšším justičním funkcionářům, je zahraniční zkušenost výhodou. Pozná fungování justice v zemích, kde právní stát trvá déle než u nás, a víc nasaje jeho zvyklosti," řekl Aktuálně.cz exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09). Za jeho úřadování uspěl Fremr v soutěži o post u haagského soudu vyhlášené vládou Petra Nečase (ODS), funkci pak získal při volbě na zasedání pléna smluvních států Mezinárodního trestního tribunálu.
Z autora rozsudku trestu smrti jeho odpůrcem
K trestnímu soudnictví přivedl Fremra inzerát na pražské právnické fakultě, kde začal studovat v roce 1976. Inzerát hledal soudního čekatele. Soudcem se stal o sedm let později, jeho první instancí byl Obvodní soud pro Prahu 4. Nejznámější Fremrovou kauzou za minulého režimu byl případ dvojnásobného vraha Zdeňka Vocáska, který v rozpětí několika měsíců roku 1987 brutálně zavraždil dva lidi.
Fremr už coby soudce pražského městského soudu rozhodl o trestu smrti, Vocáska čekala poprava oběšením - měla proběhnout 27. prosince 1989. Ale po pádu komunismu prezident Václav Havel udělil vrahovi milost, nový parlament poté trest smrti zrušil. Místo něj si Vocásek odpykává doživotí. Trest smrti v jeho případě byl posledním vyneseným v tehdejším Československu, současně byl prvním zdejším doživotním vězněm.
Mezinárodní soudce z Prahy
- Robert Fremr (* 1957 v Praze) absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 1980, doktorát tam získal roku 1981.
- Justičním čekatelem byl do roku 1983, následně působil u Obvodního soudu pro Prahu 4 (1983-86), u Městského soudu v Praze (1986-89) a v tehdejším federálním Nejvyšším soudu (1989-93), který se po vzniku České republiky transformoval ve Vrchní soud v Praze. Na této instanci zůstal do konce června 2004.
- Kmenovým soudcem Nejvyššího soudu se stal 1. července 2004, kde působil v několika etapách: do 3. září 2006, od 1. ledna 2009 do 30. září 2010 a od 1. července 2012 do 28. února 2013.
- První dvě rozluky s Nejvyšším soudem trávil prací pro Mezinárodní tribunál pro Rwandu, od března 2013 působí na Mezinárodním trestním soudu v Haagu. Pro všechny mezinárodní posty byl z Nejvyššího soudu uvolněn, formálně k němu však stále náleží.
- Byl členem řady mezinárodních komisí věnujících se lidským právům, boji proti korupci či organizovanému zločinu, v letech 1998 až 2004 třeba zastupoval Česko v pracovní skupině při OECD sledující úplatky zahraničních veřejných činitelů během obchodních transakcí.
- Vedle soudkyně Ivany Hrdličkové, která předsedá Speciálnímu tribunálu OSN pro Libanon, je Robert Fremr jediným Čechem působícím u mezinárodní instance. V Haagu byl prvním a zatím posledním českým soudcem.
Když Vocáskovu kauzu Fremr vyřizoval, při rozhodnutí o absolutním trestu nepochyboval. V průběhu 90. let se však stal jeho odpůrcem. Změna postoje se začala rodit v roce 1991 shodou okolností v Haagu, kde byl na semináři o lidských právech. "Vedle filozofické otázky, zda vůbec má společnost právo zbavit jedince života, jsem bral v potaz i riziko justičního omylu, ale hlavně minimální odrazující efekt existence trestu smrti," vysvětloval.
Se vznikem samostatného Česka roku 1993 načal Fremr své jedenáctileté působení u Vrchního soudu v Praze, kde byl předsedou senátu. Primárně se zabýval vraždami, násilnou trestnou činností či zločiny proti mládeži. Věnoval se i judikatorní činnosti, jejíž výsledky byly důležité při rozhodování budoucích případů. Jeho mediálně nejznámější kauzou z této éry je osvobození sochaře Pavla Opočenského, který v nutné obraně zabil skinheada.
Necelé dva měsíce v KSČ
Posledním veřejně výrazným Fremrovým případem na vrchním soudu bylo pravomocné odsouzení někdejšího komunistického ministra informací Karla Hoffmanna, který při sovětské okupaci v srpnu 1968 nechal vypnout vysílání Československého rozhlasu. Fremr ho za sabotáž poslal na šest let do vězení. Už jako soudce Nejvyššího soudu udělal zamítnutím dovolání proti doživotnímu trestu tečku za kauzou manželů Stodolových, kteří zavraždili osm lidí.
Během působení v zahraničí Fremr opakovaně mluvil o tom, že kariéru by chtěl uzavřít právě na Nejvyšším soudu. "Schází mi výjimečně kolegiální a přátelská atmosféra panující na Nejvyšším soudu," podotkl. Mandát v Haagu mu končí v březnu 2021. Ministryně Benešová v této souvislosti řekla, že v případě odchodu Pavla Šámala na Ústavní soud je připravený jeho funkci převzít. Sám Fremr na dotazy zaslané Aktuálně.cz odmítl odpovědět.
S šéfem Nejvyššího soudu Šámalem má Robert Fremr kromě všeobecně uznávané odbornosti a mateřské instance společnou ještě jednu věc. Oba prošli KSČ. Fremr se stal roku 1987 čekatelem, strana ho přijala v říjnu 1989. Členem byl necelé dva měsíce. "Mnohým se mohlo zdát, že režim už není tak brutálně uzavřenou totalitní společností, ale že jeví známky otevřenosti," podotkla k jeho vstupu do KSČ expředsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Podle ní Fremr po roce 1989 dostatečně prokázal, co v něm je.
