Tradiční školní osnovy mají od září nahradit takzvané školní vzdělávací programy. Ze škol, které navštívila Česká školní inspekce, ale jen 9 procent mělo program vypracovaný. Inspektoři přitom navštívili téměř čtvrtinu ze všech základních škol v republice.
Třetina ze zmíněných devíti procent pak svůj program už testovala v praxi. Vyplývá to z dnes zveřejněné výroční zprávy inspekce za školní rok 2005/2006.
ČTĚTE V SOUVISLOSTECH:
Diktáty nezmizí, ale mnoho škol se změní
"Školní vzdělávací programy mají nejčastěji zpracované soukromé a církevní školy," píše se ve zprávě.
Největší problémy mají malé školy, do kterých chodí sto a méně dětí. Naopak nejdále jsou s programy velké školy se sedmi sty a více žáky.
CO ŘÍKÁ STATISTIKA
- Na základní školy bude v nastávajícím školním roce docházet 881,2 tisíc žáků, z toho 465,8 tisíc na 1. stupeň základních škol a 415,4 tisíc na 2. stupeň
- Do 1. tříd nastoupí 93,2 tisíc nových žáků. Na středních školách s výučním listem či maturitní zkouškou bude studovat 519,8 tisíc žáků, což je asi o 800 žáků méně než v předchozím školním roce
- V oborech odpovídajících gymnáziím bude studovat 144,9 tisíc žáků (z toho 86,1 tisíc v oborech odpovídajících gymnáziím víceletým)
- V oborech středního vzdělávání a středního vzdělávání s maturitní zkouškou odpovídajících SOŠ bude studovat 211 tisíc žáků
- V oborech středního vzdělávání s výučním listem a středního vzdělávání s maturitní zkouškou odpovídajících SOU bude studovat 163,9 tisíc žáků
- V oborech středního vzdělávání s maturitní zkouškou bude studovat 388,5 tisíc žáků, v oborech středního vzdělávání a středního vzdělávání s výučním listem 134,6 tisíc žáků
Podle inspekce stále existuje 6 % škol, které s přípravou programu vůbec nezačalo.
Největší problémy s nastartováním reformy budou mít v Jihomoravském kraji, naopak nejlépe připravené jsou zatím pražské školy.
Už průzkum organizace SCIO z letošního dubna naznačoval, že učitelé s reformou nejsou smířeni. Většina učitelů reformu nepovažuje za krok správným směrem. Pro se vyjádřilo pouze 38 procent učitelů základních škol a 31 procent učitelů víceletých gymnázií. Průzkum také ukázal, že 43 procent rodičů nemá o probíhající reformě žádné informace.
Odborníci už několik měsíců upozorňují, že vzdělávací program je třeba připravit pečlivě, jinak nebude mít smysl.
"Školy, které se na nový způsob výuky teď chystají, nebudou mít problémy. Horší to bude tam, kde o novinky v tomto směru není zájem. Na poslední chvíli pak nejspíš svůj vzdělávací program někde opíšou," varoval už v září školy ředitel Výzkumného ústavu pedagogického Jaroslav Jeřábek.
Teď mají školy už jen jediné pololetí, aby program dokončily, po prázdninách podlě něj musí začít učit.
Anarchie ve škole? To ne!
Ředitelé škol, které mají své vlastní vzdělávací programy, však upozorňují, že rodiče si pod školou "bez osnov" nemohou představovat školu bez učení nebo bez pravidel.
Autoři reformy jenom chtějí, aby si děti kromě znalostí osvojily i širší dovednosti, které budou v životě potřebovat. Učitelům proto zadali, aby u žáků zároveň se vzděláním vypěstovali šest životních "kompetencí": mezi nimi schopnost učit se a komunikovat.
"Žáci se pořád budou v hodině češtiny učit vyjmenovaná slova. Rozdíl není tolik v látce, kterou probíráme, ale hlavně ve způsobu práce. Ta má vést k tomu, aby děti kromě znalostí získaly i něco navíc, třeba schopnost samostatně vyhledávat informace. Při hodinách jazyka tak třeba pracujeme se slovníky. Učivo, ať vyjmenovaná slova nebo třeba kyselina sírová, nejsou jenom cílem, ale i prostředkem k procvičení dovedností," vysvětlil před časem pro Aktuláně.cz Miroslav Kudyvejs, ředitel Základní školy Milady Horákové v Hradci Králové.
Tradiční školní formy jako zkoušení, písemné práce nebo diktáty budou děti na většině škol absolvovat nadále.
